Alena Blažejovská
Připravuje magazín Zelný rynk. Je dramaturgyní pořadu Radiokniha.
Do rozhlasu nastoupila v roce 1986 během svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), kde vystudovala češtinu a dějepis. Jako členka Tvůrčí skupiny Drama a literatura má v současnosti na starosti dramaturgii programové řady Radiokniha na Českém rozhlase Plus. Zabývá se také dramaturgií a autorskou tvorbou literárních a kulturních pořadů pro stanici Český rozhlas Vltava.
Od roku 1996 připravuje pro vysílání Českého rozhlasu Brno literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000. V roce 2018 převzala v souvislosti s tvorbou Zelného rynku Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.
Ze záliby navíc natáčí rozhlasové dokumenty. Tato tvorba získala několik ocenění: v roce 2008 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Drnka a v roce 2010 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Všechno mám aneb krabice od banánů (portrét Věry Mikuláškové). V roce 2016 obdržela 3. cenu v soutěži Prix Non pereant – Média na pomoc památkám za reportáž o archeologickém výzkumu v Tasově, odvysílanou v magazínu Zelný rynk.
Čtěte také
Roku 2017 získala v této soutěži 1. cenu za dokument Ten příběh mě oslovil – Czech National Trust. Roku 2020 reprezentovala Český rozhlas na prestižním nesoutěžním festivalu rozhlasových dokumentů International Feature Conference s dokumentem Muž, který sází stromy, jehož „hrdinou“ je les, kterým provází lesník, hudebník a básník Jiří Nohel. Tento dokument získal také cenu studentské poroty na festivalu Prix Bohemia Radio v roce 2019.
V roce 2000 se po výzvě Antonína Přidala stala pedagožkou v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V roce 2008 se habilitovala v oboru Dramatická umění, tématem její habilitační práce bylo Rozhlasové literární pásmo. Roku 2019 byla jmenována profesorkou.
S Radimem Kopáčem vydala knihu rozhovorů s básníky Popiš mi tu proměnu (2010).
Narodila se v Brně, kde bydlí s výjimkou šesti let, které s rodiči prožila na Kubě. Její otec Karel Kopřiva působil jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech vedl kontrabasovou třídu na prestižní škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu.
Je držitelkou Ceny města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky pro rok 2017.
Všechny články
-
Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka od lapkovských let po velká vítězství
Jana Žižku zná historie jako nepřemoženého vojevůdce a geniálního stratéga. V podání historika Petra Čorneje však vystupuje mnohem plastičtěji.
-
Totožnost znamená i ztotožnění se s milovaným člověkem, říká překladatelka Anna Kareninová
Na začátku září se v Moravské zemské knihovně v Brně uskutečnil kunderovský večer. Mluvilo se tam o románu Totožnost a vzpomínalo na jeho autora Milana Kunderu.
-
Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! Co zažila rozhlasová budova za sto let?
V rozhlasovém cyklu Marcela Peterky vypráví budova brněnského rozhlasu příběhy své i lidí, kteří ji navštěvovali a pracovali v ní.
-
Magické oko rádia a myši ve stodole. Ze svého vztahu k rozhlasu se vyznávají Uhde, Oslzlý a Stöhr
Poslechněte si sérii fejetonů, jimiž se významné umělecké osobnosti vyznávají ze svého vztahu k rozhlasu. Zazní vzpomínky Milana Uhdeho, Petra Oslzlého a Martina Stöhra.
-
Pohled z kavárny v Bath. Verše z básnické sbírky Martina Reinera
Verše ze sbírky vydané nakladatelstvím Větrné mlýny přednesou spolu s autorem Ladislav Lakomý a Jakub Žáček.
-
Pavel Švanda: Po ránu a po flámu. Co se doopravdy stalo ve Staré Boleslavi, už se nedozvíme
V magazínu Zelný rynk zazní v Den české státnosti 28. září esej, který pro rozhlas napsal spisovatel a emeritní profesor Divadelní fakulty JAMU Pavel Švanda.
-
Žádné ústupky establishmentu, hlásal Ivan Martin Jirous a žil podle toho. Švehla: Magor a jeho doba
„Jakmile položí ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) první podmínku, přistřihněte si vlasy, jenom tak trošku, a budete moci hrát, je třeba říci ne,“ hlásal Jirous.
-
Jak fosilní průmysl platí klimaskeptiky a kde se berou dezinformace. Vojtěch Pecka: Továrna na lži
Otepluje se a za globální oteplování může člověk, shodli se vědci. Sociolog Pecka ukazuje klimaskepsi jako dlouhodobou cílenou kampaň placenou fosilním průmyslem.
-
Antonín Přidal: Mandle a jiné básně. To, co o něm druzí nevěděli
V těchto básních říká autor o sobě to, co o něm druzí nevěděli, anebo by se to přinejmenším ostýchali vyslovit, to, pro co by také on sám možná těžko hledal přímá slova.
-
Jak se dějiny vepsaly do osudu rozhlasového tvůrce Antonína Přidala? Vypráví jeho manželka Dagmar
Manželé Přidalovi se v roce 1960 seznámili v brněnském rozhlase. Poslechněte si, jak o básníkovi, dramatikovi a překladateli Antonínu Přidalovi vypráví jeho manželka.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »