Alena Blažejovská
Připravuje magazín Zelný rynk. Je dramaturgyní pořadu Radiokniha.
Do rozhlasu nastoupila v roce 1986 během svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), kde vystudovala češtinu a dějepis. Jako členka Tvůrčí skupiny Drama a literatura má v současnosti na starosti dramaturgii programové řady Radiokniha na Českém rozhlase Plus. Zabývá se také dramaturgií a autorskou tvorbou literárních a kulturních pořadů pro stanici Český rozhlas Vltava.
Od roku 1996 připravuje pro vysílání Českého rozhlasu Brno literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000. V roce 2018 převzala v souvislosti s tvorbou Zelného rynku Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.
Ze záliby navíc natáčí rozhlasové dokumenty. Tato tvorba získala několik ocenění: v roce 2008 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Drnka a v roce 2010 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Všechno mám aneb krabice od banánů (portrét Věry Mikuláškové). V roce 2016 obdržela 3. cenu v soutěži Prix Non pereant – Média na pomoc památkám za reportáž o archeologickém výzkumu v Tasově, odvysílanou v magazínu Zelný rynk.
Čtěte také
Roku 2017 získala v této soutěži 1. cenu za dokument Ten příběh mě oslovil – Czech National Trust. Roku 2020 reprezentovala Český rozhlas na prestižním nesoutěžním festivalu rozhlasových dokumentů International Feature Conference s dokumentem Muž, který sází stromy, jehož „hrdinou“ je les, kterým provází lesník, hudebník a básník Jiří Nohel. Tento dokument získal také cenu studentské poroty na festivalu Prix Bohemia Radio v roce 2019.
V roce 2000 se po výzvě Antonína Přidala stala pedagožkou v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V roce 2008 se habilitovala v oboru Dramatická umění, tématem její habilitační práce bylo Rozhlasové literární pásmo. Roku 2019 byla jmenována profesorkou.
S Radimem Kopáčem vydala knihu rozhovorů s básníky Popiš mi tu proměnu (2010).
Narodila se v Brně, kde bydlí s výjimkou šesti let, které s rodiči prožila na Kubě. Její otec Karel Kopřiva působil jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech vedl kontrabasovou třídu na prestižní škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu.
Je držitelkou Ceny města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky pro rok 2017.
Všechny články
-
Klostermann a Šumava. Pořad ke 100. výročí úmrtí spisovatele
Pořad k 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna připravila a uvádí Alena Blažejovská.
-
Sonda do života vysokoškoláků. Láska, práce, příroda a další témata ve studentských fejetonech
Poslechněte si sedm fejetonů, které napsali a čtou studentky a studenti oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU.
-
Nepohodlný policajt. Skutečný příběh kriminalisty, kterého boj s mafií dostal až do vězení
Jednou z nejdůležitějších policejních akcí 90. let byl zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu proti ruskojazyčné mafii v pražské restauraci v květnu 1995.
-
Překladatel Galmiche: Jsme jen skromní pokračovatelé literární činnosti mezi Reynkem a Renaud
„Mám rád ten Reynkův polohlas, který už je u nás díky různým překladům slyšet,“ říká francouzský překladatel, bohemista a také laureát ceny Premia Bohemica Xavier Galmiche.
-
Mircea Eliade: Slečna Kristýna. Upírský příběh o démonické ženě z rumunského venkova
Letním hostům bojarského sídla se začne zjevovat krásná ženská bytost. Pověst o původní majitelce bohatého sídla, která se po své smrti stala upírem, ožívá...
-
Ze společného pobytí a popití Víta Slívy a Jiřího Trávníčka vzešla kniha Všelijak poplantane
Vít Slíva v otevřeném rozhovoru s Jiřím Trávníčkem. Poslechněte si, jak oba hovoří s Alenou Blažejovskou o knize Všelijak poplantane.
-
Michael Gordin: Einstein v Čechách. Nečekaný pohled na geniálního fyzika
Americký slavista a historik vědy Michael D. Gordin nezkoumá fyzikův krátký pobyt v Praze jako izolovanou biografickou epizodu.
-
Je to tu ve psí. Z dosud neznámé korespondence Ludvíka Kundery s generačními souputníky
V korespondenci Ludvíka Kundery s literátem Zdeňkem Lorencem a malířem Josefem Istlerem se mísí úsilí definovat hodnoty umění s každodenní válečnou realitou.
-
Martin Řezníček: Rozpojené státy. USA pohledem zahraničního zpravodaje
Jak je v Americe, ptali se prý všichni někdejšího zpravodaje ČT v USA Martina Řezníčka. Aby to dokázal pořádně vysvětlit, napsal knihu Rozpojené státy, z níž nyní čte.
-
Spojnice Brna a Evropy – tím by měla být Kunderova knihovna, přeje si ředitel MZK Tomáš Kubíček
Autorské výtisky světových vydání Kunderových románů, veřejnosti téměř neznámý listinný archiv či unikátní fotografie z 60. let najdou čtenáři v nové Kunderově knihovně.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »