Alena Blažejovská
Připravuje magazín Zelný rynk. Je dramaturgyní pořadu Radiokniha.
Do rozhlasu nastoupila v roce 1986 během svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), kde vystudovala češtinu a dějepis. Jako členka Tvůrčí skupiny Drama a literatura má v současnosti na starosti dramaturgii programové řady Radiokniha na Českém rozhlase Plus. Zabývá se také dramaturgií a autorskou tvorbou literárních a kulturních pořadů pro stanici Český rozhlas Vltava.
Od roku 1996 připravuje pro vysílání Českého rozhlasu Brno literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000. V roce 2018 převzala v souvislosti s tvorbou Zelného rynku Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.
Ze záliby navíc natáčí rozhlasové dokumenty. Tato tvorba získala několik ocenění: v roce 2008 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Drnka a v roce 2010 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Všechno mám aneb krabice od banánů (portrét Věry Mikuláškové). V roce 2016 obdržela 3. cenu v soutěži Prix Non pereant – Média na pomoc památkám za reportáž o archeologickém výzkumu v Tasově, odvysílanou v magazínu Zelný rynk.
Čtěte také
Roku 2017 získala v této soutěži 1. cenu za dokument Ten příběh mě oslovil – Czech National Trust. Roku 2020 reprezentovala Český rozhlas na prestižním nesoutěžním festivalu rozhlasových dokumentů International Feature Conference s dokumentem Muž, který sází stromy, jehož „hrdinou“ je les, kterým provází lesník, hudebník a básník Jiří Nohel. Tento dokument získal také cenu studentské poroty na festivalu Prix Bohemia Radio v roce 2019.
V roce 2000 se po výzvě Antonína Přidala stala pedagožkou v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V roce 2008 se habilitovala v oboru Dramatická umění, tématem její habilitační práce bylo Rozhlasové literární pásmo. Roku 2019 byla jmenována profesorkou.
S Radimem Kopáčem vydala knihu rozhovorů s básníky Popiš mi tu proměnu (2010).
Narodila se v Brně, kde bydlí s výjimkou šesti let, které s rodiči prožila na Kubě. Její otec Karel Kopřiva působil jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech vedl kontrabasovou třídu na prestižní škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu.
Je držitelkou Ceny města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky pro rok 2017.
Všechny články
-
Ondřej Kundra: Vendulka. Útěk za svobodou
V březnu 1943 vznikla v Praze fotografie dvanáctileté židovské dívky, která se později stala symbolem holokaustu.
-
Proměny vody v čase. Andri Snær Magnason: O času a vodě
Knihu tvoří dvě hlavní pásma příběhů a úvah: autor se obrací ke svým kořenům a dále se zabývá současným světem a jeho problémy, především těmi ekologickými.
-
Stát v rozkladu. Reportáže z oblastí, na které se od sametové revoluce zapomnělo
Pokud byla pandemie covidu-19 zkouškou, pak v ní stát v mnoha ohledech propadl.
-
Putování v realitě i snech. Pro Arnošta Goldflama je Brno městem snů
Na lednovém Literárním salonu v Knihovně Jiřího Mahena představil Arnošt Goldflam svou novelu Brno, ty město mých snů. Vydalo ji brněnské nakladatelství Větrné mlýny.
-
Rozhlasová hra má co nabídnout i v současnosti. Jak snít rozhlasem, píše ve své knize Eva Schulzová
Knihu Snít rozhlasem vydala koncem roku 2022 Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Jedná se o třetí knižní publikaci Evy Schulzové.
-
David Jakš: Míň než kopnout si do psa
Premiérová Radiokniha nabízí příběhy ze zemí východní a jihovýchodní Asie, které autor navštívil jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.
-
Vnášet židovskou kulturu do veřejného prostoru – to je cíl spolku Štetl, říká Eva Yildizová
„Snažíme se, aby židovská kultura byla opět přirozenou součástí města Brna jako bývala v historii,“ říká Eva Yildizová.
-
Kateřina Nedbálková: Tichá dřina. Dělnictví a třída v továrně Baťa
Kateřina Nedbálková se ve své knize zaměřila na dělníky, a to pohledem, který zkoumá nerovnosti bezi lidmi. Nerovnosti, které neváhá označit za třídní.
-
„Karel Čapek nechtěl ilustrovat text, on vždy doplňoval.“ Jeho kresby jsou vystaveny ve Zlíně
O Karlu Čapkovi se na rozdíl od jeho bratra Josefa mluví většinou jako o spisovateli. Podle kurátora Pavla Petra byl však Karel Čapek výjimečný i jako kreslíř.
-
Witold Szabłowski: Tančící medvědi. Nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů
Poslechněte si četbu z knihy polských literárních reportáží Witolda Szabłowského Tančící medvědi. Skládá se ze dvou zdánlivě nesouvisejících částí.