David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus, Portréty, Příběhy 20. století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Ctirad Mašín o oprávněnosti zabíjení nikdy nepochyboval
Málokteré téma moderních dějin vzbuzuje tolik emocí jako osud bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se v 50. letech postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce.
-
Ota Šik a ekonomické aspekty pražského jara
Když se hovoří o pražském jaru 1968, zpravidla se mluví o politickém uvolnění a svobodě vyjadřování. Existoval ale také pokus o hospodářskou reformu.
-
Za Hitlerem letěl Chamberlain třikrát jednat o míru. Netušil, s jakým gangsterem doopravdy jedná
Před 80 lety, v listopadu 1940, zemřel britský premiér Arthur Neville Chamberlain. Jméno tohoto politika je u nás spojováno pouze s konferencí v Mnichově v září 1938
-
Zakladatel public relations Bernays radil prezidentu Wilsonovi. Jeho knihu prý četl i Goebbels
„Ovlivňovat veřejné mínění znamená vytvářet souhlas,“ napsal před mnoha lety muž, který je považován za jednoho ze zakladatelů public relations. Jmenoval se Edward Bernays.
-
Jan Kovář. Jak politruk s osmi třídami základní školy rozhodl o majoru Zemanovi
Stačilo mu osm tříd základní školy, aby se z nevyučeného zámečníka pelhřimovského Agrostroje stal jedním z klíčových odborníků na cenzuru v socialistickém Československu.
-
Jan Harus aneb Gottwaldův muž na špinavou práci
Už 55 let uplynulo od smrti komunistického politika Jana Haruse – bouřliváka, o jehož vydání žádala policie sněmovnu více než 40krát.
-
Feministka a naše první politička se jmenovala Viková-Kunětická
První zvolená politička Božena Viková-Kunětická. Spisovatelka uspěla v doplňovacích volbách za obvod Mladá Boleslav - Nymburk.
-
Skutečný major Zeman, jak ho chtěl dramaturg Jiří Procházka, není v seriálu, ale v knihách
Seriálový major Zeman by nikdy nebyl majorem Zemanem, kdyby nebylo klíčových dílů tohoto seriálu jako Vrah se skrývá v poli, Bílé linky, Klauni nebo Studna.
-
Léto 1993. Před třiceti lety zdražila Škoda Favorit a v Rusku došly peníze
Léto roku 1993 bylo prvním létem samostatné ČR. Zatímco rozhlasovému zpravodajství ze světa dominovaly informace o válce v Jugoslávii, zprávy z domova byly pestřejší.
-
Zdeněk Liška. Autor hudby pro majora Zemana, který byl „tak talentovaný, že i soudruzi sklapli“
V letech největších úspěchů dokázal napsat hudbu k sedmi až osmi celovečerním filmům ročně. Neuvěřitelné tempo, invence, neuvěřitelné a absolutní odevzdání se úkolu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »