David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
To, že Kryl Bratříčka vůbec natočil, je velký zázrak, tvrdil kritik Jiří Černý
„Písnička je něco, co má vzniknout samo od sebe. Když zhudebňuji už napsaný text, je to složité,“ tvrdil Karel Kryl v pořadu Dagmar Misařové z roku 2014.
-
Jean Henri Dunant. Zakladatel Červeného kříže, který žil jako bezdomovec
Rozvážný muž činu a romantický nadšenec, prozřetelný organizátor i naivní optimista. To vše spojoval člověk, z jehož popudu vznikl Mezinárodní červený kříž.
-
Léto s Krylem: Žalm za Marilyn Monroe
V další části našeho cyklu si připomínáme slavného písničkáře pásmem z rozhlasových i písemných vzpomínek těch, kteří Kryla znali.
-
Hudební kritik Jiří Černý: Kryl jako malý chlapec viděl, jak komunisti zničili tátovu tiskárnu
„Karel Kryl se narodil v Kroměříži, ale to jen shodou okolností dějin“ říká hudební kritik Jiří Černý (1936–2023) v další části Léta s Krylem.
-
Kryl pár dní po listopadu 1989: Koukám na to, jako když spadne jablko z višně
„Koukám na to očima plnými něhy, s knedlíkem v krku a hroznou trémou,“ řekl Kryl v roce 1989.
-
Film, hudba a politika. Nad čím přemýšlel Zdeněk Liška?
Legendární hudební skladatel Zdeněk Liška napsal hudbu k filmům Spalovač mrtvol nebo Markéta Lazarová – i k seriálům Třicet případů majora Zemana nebo Muž na radnici.
-
Léto s Krylem: Málo se to ví, ale Kryl zpíval také swing a staré české šlágry
Písničky Karla Kryla samozřejmě nepatří do oblasti swingu a jazzu, nicméně tento písničkář v mládí velice rád poslouchal mistry jazzu.
-
Marlene Kryl: Karel měl domov vždy pouze v Československu
Karel Kryl žil v exilu přes 20 let, nikdy se ale nechtěl vzdát českého občanství. Proč, tak to ví jeho manželka Marlene Kryl.
-
Jan Kovář. Jak politruk s osmi třídami základní školy rozhodl o majoru Zemanovi
Stačilo mu osm tříd základní školy, aby se z nevyučeného zámečníka pelhřimovského Agrostroje stal jedním z klíčových odborníků na cenzuru v socialistickém Československu.
-
Kryl svými písněmi komunistický systém úspěšně tuneloval, vzpomíná Rakušanová
„Karel Kryl zásadně a nekompromisně odsuzoval komunistický režim,“ říká komentátorka Lída Rakušanová.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »