David Hertl
Dramaturg řad Archiv Plus, Ex Libris, Portréty, Příběhy 20.století a Téma Plus.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus a Historie Plus. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Neznámé tváře února 1948: Nenápadný pomocník převratu Josef David
Hladký průběh komunistického převratu v únoru 1948 byl umožněn i tím, že se nesešli poslanci. Předseda tehdejšího Národního shromáždění Josef David je nesvolal.
-
Neznámé tváře února 1948. Poslechněte si pět příběhů aktérů komunistického převratu
KSČ 25. února 1948 formálně získala moc, ve skutečnosti proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně Edvarda Beneše. Události připomínáme pěticí mimořádných Portrétů.
-
Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem, řečnil i opilý
„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948.
-
Slánského právník Bartoš na skutečnou obhajobu rezignoval, postupoval jen podle zadání KSČ
„Obhajoba nehodlá hájit mimořádně těžké zločiny,“ řekl u soudu advokát Vladimír Bartoš.
-
Ilja Ráth. Československý diplomat, který utekl z Vatikánu
V březnu 1950 si sbalil kufry a ujel – československý vyslanec ve Vatikánu Ilja Ráth. Proč přerušilo komunistické Československo diplomatické styky se Svatým stolcem?
-
Georg Elser chtěl zabít Hitlera, promyšlený atentát se opozdil o pár minut
120 let uplynulo od narození muže, který měl šanci zastavit Adolfa Hitlera ještě před největšími zvěrstvy: atentát truhláře Georga Elsera minul Hitlera o třináct minut.
-
Milada Rádlová, zapomenutá dcera třetího prezidenta
Byla to jedna z nejdramatičtějších nocí moderních českých dějin. Berlínské kancléřství ze 14. na 15. březen 1939 a brutální nátlak nacistických špiček na Emila Háchu.
-
Voskovcovy paměti nikdy nevyšly, v rádiu se z nich přesto četlo
Životní příběh Jiřího Voskovce by vydal na román. S Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem tvořil páteř Osvobozeného divadla, významného prvku kulturního života Československa.
-
Co se do rozhlasového silvestra nedostalo? Historky na hraně obscénnosti i humor Miloše Kopeckého
Rozhlasové silvestrovské programy měly před rokem 1989 zvláštní postavení. Příprava vysílání, který měl posluchače hodiny bavit, zabrala autorům hodně času. (Repríza.)
-
V zatčení Slánského hrál roli dopis, který přinesl agent Nevečeřal. Zřejmě šlo o akci tajných služeb
Zatčení Rudolfa Slánského v listopadu 1951 výrazně urychlil i záhadný dopis, adresovaný takzvanému Velkému metaři. Dodnes není jasné, za jakých okolností dopis vznikl.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »