David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty
Od roku 1993 zpravodajem Českého rozhlasu Ústí nad Labem, kde se v roce 2006 začal věnovat pořadům o historii, kultuře, cestování a náboženství. Zaznamenal také řadu vzpomínek významných i zapomenutých severočeských rodáků.
Od roku 1998 příležitostně spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, později s Českým rozhlasem 6, pro který připravoval dokumenty pro pořady Historie věčně živá a Téma.
Souběžně s prací pro rozhlas pravidelně publikoval v letech 1993 až 2005 v lounských okresních novinách Svobodný hlas. V 90. letech a po roce 2000 spolupracoval s týdeníky Respekt a Literární noviny. Řadu let pravidelně přispíval do Týdeníku Rozhlas.
Od ledna 2013 člen skupiny publicistiky a dokumentu České rozhlasu, pravidelně připravuje pořady Portréty a Archiv Plus na Českém rozhlasu Plus. Spolupracuje také s Českým rozhlasem Vltava na pořadech Osudy a Večer na téma.
Všechny články
-
Generálové, politici, věřící katolíci. Příběhy diktátorů, kteří změnili své země
Kdo byl generál Videla? Proč nechal Hugo Chávez exhumovat ostatky Simóna Bolívara? Koho podporoval SSSR? A co měli společného dva diktátoři z pyrenejského poloostrova?
-
Co přinesl listopad 1990 a jaké jsou kořeny českého ateismu? Poslechněte si
Co zajímavého se dělo v listopadu 1990? A jaké jsou kořeny českého ateismu? Připomenou to reprízy pořadů v Dokumentu Plus.
-
Unikátní desítky hodin nahrávek poválečného soudního procesu s K. H. Frankem
Na jaře 1946 stál před soudem K. H. Frank. Při obšírném projednávání jeho činnosti ve válečných letech vypovídali studenti, kteří přežili nacistické řádění na podzim 1939.
-
Samizdat aneb Život s psacím strojem a klikou
Stovky lidí uváděly před rokem 1989 do oběhu ilegální knihy a tiskoviny. Jak vzpomínají na léta, kdy za "samizdat" hrozilo i několik let vězení? Natočeno v r. 2025.
-
Felix Edmundovič Dzeržinskij – architekt rudého teroru a Leninův muž na špinavou práci
„Na Rusa, který dostane do rukou moc, bych si dal mimořádný pozor,“ psal Gorkij.
-
Film a totalita: Šest příběhů podvolení i vzdoru českých filmařů
Jak se čeští filmaři vypořádali se dvěma totalitami 20. století? A co dělat v těžkých časech, pokud se vůbec něco dělat dá? Na to se pokusí odpovědět speciál Portrétů.
-
Češi slavili, Němci věřili, že se zpráva o vzniku Československa nepotvrdí. O říjnu 1918 v pohraničí
Žili vedle sebe, ale málokdy spolu. Tak by se dal shrnout vztah Čechů a Němců, žijících dlouhá léta na severu Čech. Odlišnosti mezi nimi odhalil závěr října 1918.
-
Příběhy pražských zahrad. Jak vznikla ta Valdštejnská, na Petříně nebo Klamovka?
Přestože je Praha symbolem velkoměstského ruchu, nemusí její obyvatelé toužící po procházkách přírodou jezdit jen mimo město. Výměra zahrad, parků a parkových ploch...
-
Všeho s mírou, varoval Antonín Novotný na podzim 1955. Myslel tím brigády, Seiferta i podnikání
Dochované archivní záznamy rozhlasových pořadů z podzimu 1955 dokazují, že ani v 50. letech neměla komunistická strana vše pod kontrolou.
-
„Nazdar děvčata, nazdar chlapci, tady je Rozina.“ Jadrná Pokorná byla legendou Rádia Svobodá Evropa
Hudba a bezprostřední projev moderátorky, to dělalo relaci Roziny Jadrné Pokorné tak oblíbenou, až se na populární moderátorku zaměřila Státní bezpečnost.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »