David Hertl
Vybírá témata pořadů Portréty a Archiv Plus a řadu z nich sám připravuje.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus a Historie Plus. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Miroslav Plzák: Štěstí trvá jenom chvilku
Psychiatr Miroslav Plzák (1925–2010) proslul jako vyhledávaný řešitel problémů párového soužití. Od úmrtí klasika manželské terapie uplyne v listopadu dvanáct let.
-
Rudolf Plajner: Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu
Třikrát zažil likvidaci českého skautingu muž, který byl jeho náčelníkem – Rudolf Plajner. Jeho složité potýkání se s totalitními režimy přiblíží publicista Pavel Hlavatý.
-
Rychlé šípy. Kdo je dnes čte? Současní čtenáři a Jaroslav Foglar
Sto patnáct let od narození Jaroslava Foglara, která uplynou 6. července, bude důvodem pro řadu připomínek tohoto spisovatele.
-
Sekerník českého školství, na kterého by se nemělo zapomenout
„Nikoho nevylučujeme ani neodsuzujeme. Kdo byl dezorientovaný a upřímně dozná své omyly, naopak mu všestranně pomůžeme, aby nalezl správnou orientaci,“ říkal Jaromír Hrbek.
-
Agent Lorenz, málo známý příběh protikomunistického odboje
Zapomenutým hrdinou studené války je Bedřich Lorenz. Kurýr západních zpravodajských služeb zemřel při přechodu našich hranic.
-
Vladimír Petřek, pravoslavný kněz, který se stal hrdinou
Pomoc, kterou aktérům atentátu na Reinharda Heydricha poskytl farář Vladimír Petřek, je příkladem tichého, neokázalého hrdinství. Muž, na kterého bychom neměli zapomínat.
-
Když hřměly zbraně, mluvili i Voskovec s Werichem
I v těžkém období druhé světové války měli obyvatelé Čech a Moravy přístup ke svobodným informacím. Sice omezený, mimořádně komplikovaný a nebezpečný, ale existoval.
-
Bohuslav Reynek, mlčenlivý svědek z Vysočiny
Už 130 let uplynulo od narození básníka a grafika Bohuslava Reynka, výrazného solitéra českého umění a literatury 20. století, umělce, který většinu života tvořil v samotě.
-
Překonat znamená víc než jen odmítnout, tvrdil Bedřich Loewenstein
Před lety zemřel v Berlíně historik Bedřich Loewenstein, rodák z Prahy s česko-německo-židovskými kořeny. Člověk, který promýšlel, proč měl v Německu takový ohlas fašismus.
-
„Odvážný, ale zbytečně neriskuje," psala StB. Radovan Procházka budoval svobodné zpravodajské služby
Pětadevadesáti let by se dožil generál Radovan Procházka. Politický vězeň 50. let a muž, který po roce 1989 budoval v demokratických poměrech české zpravodajské služby.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »