České zemědělství se po epidemii bude muset zásadně změnit, vyzývá biolog

Jak ukazuje mapa na portálu InterSucho, po zimě bez sněhu se v Česku sucho projevuje velmi intenzivně. Extrémní sucho, tedy nejhorší, postihuje asi 4 % území. Další dva stupně, tedy výrazné a výjimečné sucho, zasahuje dalších 43 % Česka.

Čtěte také

Sucho v krajině? Příští týden se výrazně zhorší, varuje bioklimatolog Trnka

S dlouhotrvajícím suchem se potýká jihočeské Třeboňsko a oblast na severozápad od Českých Budějovic. Extrémní sucho také postihuje Oderské vrchy a Nízký Jeseník, část Podkrkonoší a Jizerské hory. Lepší je to jenom na jižní Moravě, v jižní části Vysočiny, většině Středočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje.

„V nižších a středních polohách hraje roli variabilita srážek. Už dlouho jsme neměli srážky, které by plošně zasáhly celou republiku a nasytily půdu všude. Z toho pak vznikají regionální rozdíly,“ vysvětluje Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii v Českém hydrometeorologickém ústavu.

Situace je podle něj podobná jako v posledních dvou letech a bude záležet, jak zaprší v následujících týdnech a měsících. „Následující týden nějaké srážky přinese, zatím to ale nevypadá, že by jich bylo tolik, aby mohly sucho utnout,“ dodává.

Půda je mrtvá

Zemědělce kromě sucha poškozuje i epidemie koronaviru. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) bude v případě neprodloužení nouzového stavu v zemědělství chybět až pět tisíc pracovníků ze zahraničí, kteří mají propadlá víza a museli by se vrátit.

Čtěte také

Jednou na naše chemické zemědělství šeredně doplatíme. Každý sklidí, co zaseje, varuje přírodovědec

„Horší je to sucho, protože to dopadne na všechny zemědělce plošně, nedostatek pracovníků se bude týkat komodit náročnějších na pracovní sílu,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který se navíc obává propadu cen například u mléka.

Biolog Oldřich Syrovátka z Fakulty managementu VŠE dále poukazuje na to, že velká část zemědělské půdy je odvodněna. Mnozí zemědělci také používají jen chemická hnojiva a do půdy se nevrací organická hmota.

„Ta půda je mrtvá, je to písek. Když už zaprší a voda se vsákne, tak v půdě nevydrží, proteče do podloží a odteče,“ zdůrazňuje.

Strategie zemědělství se v dobách po viru bude muset zásadně změnit. Dotační politika se bude muset změnit, aby se zemědělcům vyplatilo hospodařit způsobem vstřícným ke krajině, a zejména k půdě.
Oldřich Syrovátka

Podle Kateřiny Urbánkové ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO se nyní nacházíme na prahu změny společenské poptávky, kdy lidé začnou preferovat domácí produkty před například zeleninou dováženou ze zahraničí.

„Společenská poptávka je i o tom, že chceme mít půdu, která v sobě zadrží vodu, a pestrou krajinu. Jedno souvisí s druhým,“ doplňuje s tím, že rozšíření ekologického hospodaření by řadu problémů zmírnilo.