Cestování a pohlavní choroby

Vladimír Resl: Dobrý den.

Pane profesore, jak byste zhodnotil situaci v Česku, pokud jde právě o pohlavní a pohlavně přenosné choroby? Je to tak říkajíc v normě ve srovnání s jinými zeměmi?

Vladimír Resl: No ve srovnání s jinými zeměmi jsem na tom relativně dobře. My jsme jaksi jako společnost na stráži a sledujeme všechny ty trendy, které by mohly nepříznivě ovlivnit tu naši situaci, ale myslím si, že preventivní aktivity jsou velice důležité a tím se dosahuje snížení počtu pohlavních chorob.

Jaká je ta tendence v čase?

Vladimír Resl: Ovšem, přece jen pozorujeme jistý nárůst, jako, a to zejména, vlastně syfilis, taky jistým způsobem narůstá HIV pozitivita, čili všech těch sexuálně přenosných chorob a narůstají taky flamidiální infekce. Kdežto kapavka, ta v poslední době poklesla. A patrně se stalo něco s tím agends samotným, asi vlivem antibiotik a taky poměrně dostupností antibiotik mezi lidmi, takže my mnohdy děláme kontroly po léčbě, vlastně.

My jsem v našem nebo v tom společném tématu dnes mluvili například o chorobách v souvislosti s cestováním. Je to opravdu tak závažné téma, děje se to často, že si někdo přinese něco exotického?

Vladimír Resl: Ano, to je závažné téma, protože tyto choroby často pozorujeme vliv cizinců u nás, kteří mají vlastně skoro dvojnásobné množství pohlavních chorob než naši lidé, jako naši obyvatelé, jo. Takže je potřeba na toto brát zřetel, v tomto směru upozorňovat na občany, na tyto hlavně mimořádné kontakty s cizinci, kdy se může člověk snadno infikovat, jako.

Pane profesore, jsou ty pohlavní choroby nutně spjaty s promiskuitním způsobem života nebo hrozí i lidem, kteří partnery nestřídají?

Vladimír Resl: To je samozřejmě na prvním místě, ta promiskuita. A potom další faktory, jako třeba prostituce a další, které ovlivňují tu epidemiologickou situaci. Proto je, taky je potřeba vlastně znát podstatu toho sexu, jak je vhodný, aby vlastně bylo dostatečné školení na, a informovanost hlavně, zejména mladých lidí, kterých se to nejvíce týká.

Jak je v souvislosti s pohlavními chorobami ošetřena ochrana osobních údajů? Například u testu na HIV musí dát prý pacient souhlas, ale zase u některých nemocí mají lékaři vysloveně oznamovací povinnost, je to tak?

Vladimír Resl: No, ono hlášení je povinné vždycky, ale je vlastně jenom zablokováno a de facto, když se to tak vezme, tak to o informaci o tom pacientovi ví 3 až 4 lidé, když se to vezme do důsledků, protože je to lékař ošetřující, tak zvaná depistážní sestra a epidemiolog vlastně na kraji, jo. A jinak už ty údaje o těch osobách jdou jenom cestou anonymní, to znamená, dělají se jenom vlastně zkrácené začáteční písmena jména a datumu narození, jako na vyšší orgány, protože ta statistika má samozřejmě nesmírný význam, protože je to vlastně známka situace a podle toho my můžeme taky napřít svoje aktivity na ty místa, kde se nám třeba ty choroby vyskytují více. Čili informovanost v tomto směru je taky nesmírně důležitá.

Chtěl byste poslouchače případně upozornit na nějakou méně diskutovanou pohlavní chorobu, na kterou by si měli dát pozor?

Vladimír Resl: No, chtěl bych upozornit zejména na ty flamidie, o nich se málo ví, v posledních době teprve laboratorní testy umožnily jejich sledování a takže jsou to poměrně dost závažné infekce, které dělají prostatitídy třeba čili záněty prostaty nebo záněty močové trubice i vnitřních ženských orgánů a nepřímo taky mohou způsobovat vlastně neschopnost třeba ženě otěhotnět nebo že to má i dopady k té fertilitě.

Středeční Vaše téma jsme uzavřeli s profesorem Vladimírem Reslem, přednostou kožní kliniky v Plzni, vědeckým sekretářem České dermatovenerologické společnosti. Děkujeme, nahledanou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.