Chceme navázat na rozvoj, který existence dolu Frenštát destabilizovala, říká starosta Trojanovic Jiří Novotný
Před 40 lety začala společnost OKD budovat nový černouhelný důl na největším nalezišti uhlí v republice. Důl Frenštát na okraji beskydské obce Trojanovice je dnes v likvidaci, aniž by zde byla zahájena těžba. Desítky let reálně hrozilo, že se z části CHKO Beskydy stane těžební revír. Je druhá polovina září 2023 a důl Frenštát se stává minulostí. Jaká bude budoucnost 25hektarového areálu bývalého dolu? O tom jsme hovořili se starostou Trojanovic Jiřím Novotným (Naše Beskydy).
Cítíte úlevu, že se Trojanovice nepromění v těžební revír?
Každopádně. Ono to tak trošku k tomu směřovalo, protože odklon od uhlíků asi všichni vnímáme v rámci EU i v rámci České republiky jako takové. Takže nám pomohlo to, že jsme se tomu dlouho aktivně bránili a tím nedošlo k takovému poškození a destabilizaci regionu, jako se to stalo například na Frýdecko-Místecku nebo Karvinsku. Takže to si myslím, že se povedlo a v tomto určitě velká úleva je. Myslím, že je fér i rozhodnutí státu nepokračovat v nákladné údržbě té infrastruktury.
Těžaři ale zároveň poukazují na fakt, že na zdejší uhelné sloje je navázáno na 10 miliard metrů krychlových plynu. Podle Josefa Lazárka, ředitel závodu Darkov státního podniku Diamo, těžební stanice na plyn zaujímají rozlohu většího obývacího pokoje a ve zdejší přírodě by neměly překážet. Co vy na to, pane starosto?
Nevím. Myslím si, že v tomto ohledu určitě počkáme na to, s čím Diamo přijde. Každopádně asi všichni vnímáme to, že těžba uhlí a těžba plynu je jiný domácí úkol a s jinými dopady na to území.
Likvidace dolu byl dlouhodobý cíl obcí Frenštátska. Teď se ovšem nabízí otázka, co s tím důlním areálem bude?
My vnímáme ten důl opravdu historicky jako něco, co vlastně ten náš region nějakým způsobem zpomalilo a částečně i destabilizovalo. Historicky navazujeme na naše nějaké hluboké tradice. Jedna z nich je například tradice spolkových činností. Nejstarší český turistický spolek je přímo z Frenštátska – starší než Klub českých turistů. Pohorská jednota Radhošť stavěla na Pustevnách. A vlastně dávaly nějaký trend udržitelného rozvoje toho regionu. Tady tím dolem to bylo narušeno a my se chceme k tomu trendu vrátit.
Zůstanou stát těžní věže jako symbol nebo půjdou k zemi? Co konkrétně čeká celé území, jaké bude jeho další využití? Jaký bude postup? I to uslyšíte v rozhovoru se starostou Trojanovic Jiřím Novotným v pořadu K věci.
Související
-
Jedna ze dvou jam dolu Frenštát je už téměř zasypaná
Šachta v Trojanovicích, ve které se černé uhlí nikdy netěžilo, se velmi rychle stává minulostí. Každý den se tam v jamách podaří zaplnit kamenivem 100 metrů hloubky.
-
Karvinské doly i přes útlum těžby dál slouží jako zdroj cenné suroviny. Je to metan
Na Karvinsku zůstal v provozu poslední činný důl, všechny ostatní už jsou zavřené. Přesto se tam dál těží. Nejde o uhlí, ale o strategicky důležitý metan.
-
Gravitační úložiště energie by v dole Darkov mohlo začít fungovat za tři roky
Místo uhlí gravitace jako zdroj energie. To je možná budoucnost karvinského dolu Darkov. Britská firma dokončuje potřebnou dokumentaci, hotovou ji chce mít na konci června.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
