Co dělal Stvořitel předtím, než začal tvořit svět? Kampus Hybernská představuje staroegyptský mýtus očima současných českých umělců

11 fotografií

Podnět k výstavě vzešel od českého egyptologa a znalce staroegyptského náboženství docenta Jiřího Janáka. Více než dvě dekády společně s kolegy z Českého egyptologického ústavu FFUK a studenty pracoval na překladu textů, které čeští vědci objevili v hrobce kněze Iufay při výkopech v Abúsíru v roce 1996. Jednalo se o přelomový nález, protože nápisy na stěnách odkryly dosud neznámé rituály i představy Egypťanů o vzniku světa: „Většina staroegyptských textů, které známe, se zabývá tím, co Stvořitel dělal během aktu stvoření. Texty z Iufaovy hrobky nám ale ukazují, co Stvořitel dělal předtím. A to je zcela unikátní věc“, vysvětluje Janák.

Mýtus jako klíč k životu i k pochopení světa

Výstava Stvoření - Mýtus - Umění|foto:Adriana Vančová, Kampus Hybernská

Mytologické příběhy podle něj hrály zcela zásadní roli v životě starých Egypťanů. Nevzdělané populaci, kterou tvořilo 99 procent obyvatelstva, totiž vysvětlovaly, jak funguje vesmír a příroda. Věděli tak například, kdy mají zasít obilí nebo sklidit úrodu. „Ze starého Egypta máme doklady, které vytvářela vzdělaná píšící elita, což bylo asi jedno až dvě procenta populace. U mytologie musíme předpokládat, že se předávala ústně. Šlo o příběhy, které lidem pomáhali pochopit fungování světa. Proto mýty často popisují zrod nějakého fenoménu: proč a jak se zrodilo slunce, proč se střídá den a noc, proč stoupá hladina Nilu. Na základě sblížení se s tématem mýtu lidé chápali, kdy mají zasít, kdy se má co odehrát. Mýtus zkrátka fungoval jako klíč k pochopení světa a vašeho místa v něm.“

Výstava Stvoření - Mýtus - Umění|foto:Adriana Vančová, Kampus Hybernská

Mýtů o stvoření světa měli Egypťané mnoho: „Každé větší město, každý větší chrám měl svou vlastní variantu. V ní samozřejmě tvrdili, že svět vznikl právě na jejich území, na jejich pahorku. Většina z nich se ale shoduje v tom, že svět vznikl z vody, což má dva důvody: mýtus odrážel kulminaci nilské záplavy a opadávání vody,“ přibližuje Janák. Jako inspiraci pro české výtvarníky zvolil společně s kurátory verzi mýtu pocházející z jednoho z nejvýznamnějších náboženských center starověkého Egypta, z města Iunu (Héliopolis), které se rozkládalo na severovýchodě dnešní Káhiry. Janák ho na základě různorodých pramenů dlouhé roky upravoval do textu, který následně dostali umělci k dispozici. Pak už měli při tvorbě volnou ruku.

Prozkoumej mapu a poznej sám sebe

Výstava Stvoření - Mýtus - Umění|foto:Adriana Vančová, Kampus Hybernská

Ve výsledné sestavě nechybí obrazy Daniela Balabána, Miloše Šejna či Veroniky Holcové, grafiky Petra Nikla nebo videoart Martina Zeta. Jednu z dominant výstavy pak tvoří velkoformátový obraz malířky Radky Bodzewicz, jejíž sugestivní dílo umístili kurátoři přímo do srdce, do středu galerijního prostoru. „Radka Bodzewicz vytvořila jakousi vizuální mapu celého mýtu. Jejím tématem je sice mytologie, minulost, magie, ale pracuje v jiných polohách než v poloze starého Egypta. Její dílo propojuje všechny verše, všechny polohy mýtu, od prapůvodní vody přes stvoření světa až po východ slunce,“ vysvětluje jeden z kurátorů Michal Štochl. A Jiří Janák ho doplňuje: „Obraz autorka vytvořila formálně tak, že připomíná slavný Rorschachův psychologický test. Jasně tím naznačuje, že pokud budete číst mýtus o stvoření a pokusíte se ho pochopit, poznáte tím i něco o sobě, o své osobnosti, i o osobnosti Stvořitele.“