Musíme hledat způsoby, jak být k přírodě citlivější. Pomoct může i jazyk umění, říká Eva Koťátková
Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.
Ke zvířatům a přírodnímu světu mám vtah od malička a je pro mě důležité hledat možnosti toho, jak být citlivější k přírodě, které jsme součástí.
Loni výstavu Eva Koťátková představila na Bienále v Benátkách, letos pro Národní galerii připravila její reprízu. Sama Eva Koťátková upozorňuje na to, že projekt vnímá jako vysoce kolektivní, protože byl vytvářen jak v dialogu s kurátorkou Hanou Janečkovou, tak kurátorem Národní galerie Michalem Novotným, ale i ve spolupráci s dětskými a seniorskými skupinami nebo třeba studujícími na pedagogických fakultách.
Nestavět se ke světu jako k prostoru vytěžení a ke zvířatům jako k objektům
„Název je metaforický a poetický. Pracuje s faktickou informací, že srdce žirafy může vážit až dvanáct kilogramů a současně víme, že se zvířatům v průběhu pobytu v zajetí zmenšují jejich tělesné orgány. Kdybychom si tedy představili zvíře, konkrétně žirafu, která má srdce o dvanáct kilo lehčí, tak by neexistovala, byla by zbavená svojí podstaty. To znamená, že je to téma projektu, který se ptá, kdy je zvíře ještě zvířetem, když je zbaveno svobody, přirozených podmínek a tak dále,“ vysvětluje Eva Koťátková.
Kteří další umělci na této pražské výstavě spolupracovali? Jak dokresluje instalaci její zvuková složka? A může umění měnit svět kolem nás? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Eva Koťátková: Svět je plný útlaku. Pokud jsme o něm schopni mluvit, jsme na dobré cestě odbourat ho
Výtvarnice Eva Koťátková má blízko k divadlu, literatuře i obyčejným příběhům. Celoživotní inspirací je pro ni téma sociálních nerovností, strachu, nejistot i snů.
-
Máme rádi zvířata i jinak, než za mřížemi a na talíři?
Tématem mezidruhového soužití i nahlížení na zoologické zahrady se zabývá ArtCafé s umělkyněmi Evou Koťátkovou a Terezií Štindlovou.
-
Moje tělo není ostrov. Eva Koťátková v Národní galerii vypráví příběhy lidských i nelidských traumat
Jak hluboce ovlivňuje naše osobní životy sociální prostředí, ve kterém žijeme? O výstavě Moje tělo není ostrov hovoří se svými hosty Agáta Hrnčířová.
Nejposlouchanější
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Josef Pohl: Kdo je mým soudcem? Jiří Holý v roli muže, který čelí vlastnímu rozsudku
-
Michał Walczak: Amazonie. Hořká komedie ze života mladých herců
-
Boží vůle, Milost, Matka devíti a další povídky zapomenutého moravského prozaika Oskara Jellineka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
