Co dělat při srážce automobilu se zvířetem

Aby si člověk zachoval tvář coby pán tvorstva, musí se snažit na zvěř myslet a něco investovat do její ochrany. U domácích zvířat stačí, aby majitel investoval pozornost a péči. Například jenom pes, který není na vodítku, může způsobit vážnou kolizi, řekl Vašemu tématu mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Josef Duben: A tady bych rád apeloval na majitele psů, kteří by měli své psíky mít na vodítku nejen proto, aby zabránili tomu, že by někoho mohli kousnout, ale aby nebyli přejeti, protože velmi často stává, že psy reagují na zvuk, na nečekaný hluk tak, že odskočí od pána a jsou přejeti.

Katastrofické následky může mít střet se zatoulanou krávou nebo jiným větším domácím zvířetem. Příklad od šéfa Středočeské dopravní policie Stanislava Humla.

Stanislav Huml: Máme případ z dálničního oddělení Mirošovice před zhruba pěti lety, kdy nám na dálnici uteklo stádo krav a to bylo úplně tragické. Tam v podstatě zemřeli tři lidé a pokud si pamatuji dobře, nepřežila tedy samozřejmě ani ta kráva, do které ten řidič v té sto třicetikilometrové rychlosti naboural.

Jestliže dojde k maléru, kdo nese odpovědnost?

Stanislav Huml: Odpovědný je ten, čí to zvíře je. My většinou dohledáme majitele a náhrada škody se může odvíjet od toho, že někdo porušil nějaký předpis, tedy zvíře má být pod kontrolou a ono se z kontroly vymklo nedbalostí toho dotyčného a tehdy se může stát, že samozřejmě ho nebudeme trestně stíhat za ublížení na zdraví, ale budeme toho člověka určitě brát k odpovědnosti, aby nahradil vzniklou škodu.

Jestliže dojde ke srážce s lesní zvěří, jak se zachovat? Především na zvěř nesahejte, může mít vzteklinu. Dále kolizi oznamte nejbližšímu mysliveckému sdružení, obci nebo místně příslušné veterinární správě. Naložit takovou srnu, kterou jste srazili, do kufru auta a udělat si z ní guláš se nedoporučuje. Jednak je to nemravné, jednak je to pytláctví a jednak riskujete ze zdravotního hlediska. Ve většině případů ovšem tak jako tak skončíte na policii. Jak podotýká Stanislav Huml.

Stanislav Huml: My tyto případy běžně, úplně běžně, opravdu vyšetřujeme. Tady platí úplně obecné pravidlo, vznikne-li škoda vyšší, než 20 tisíc korun, tak by ten člověk i ze zákona, je povinen nahlásit tu dopravní nehodu policii a ta škoda 20 tisíc, to může být opravdu raz dva, protože ve vyšší rychlosti, když nabouráte do srnky a ona vám zničí celou přední část vozu, tak těch 20 tisíc hravě docílíte a my se tím tedy opravdu běžně zabýváme. Ta rada nedotýkat se toho materiálu, myslím biologického, platí samozřejmě. I my ty zkušenosti máme a mnohokrát jsme se setkali s tím, že ta zvěř byla nakažena vzteklinou.

Specifický problém představuje zvěř migrující. Je to los, jelen, rys či medvěd, ale i jiné, třeba menší druhy. Pro ně musí silničáři budovat takzvané migrační koridory. Rozhodně by to neměla být jenom betonová šachta, říká Karel Horníček z Ředitelství silnic a dálnic.

Karel Horníček: Kdybych to vzal jako odstrašující příklad, jen jeden poměrně hezký most postavený přes dálnici, pod kterým normálně běžně mohla migrovat zvěř, nicméně ten prostor pod tím mostem je vysypán kamínkem. Rozsetými oblázky. Když potom třeba přechází nějaká zvěř nebo srnčí, tak samozřejmě pod těmi kopýtky to rachotí. Ona vlastně na tohle to není zvyklá, odpuzuje jí to, leká se toho a nemigruje tam tudy. To znamená, to jsou takové typické příklady, které by šly vyřešit velmi levně.

Co ale levné není a stojí mnoho peněz, jsou takzvané zelené mosty.

Karel Horníček: Představte si dálnici, která vede, dejme tomu, v Polabí. Vysoká podzemní voda, nelze pod tím udělat samozřejmě žádný podchod a podobně a musíme proto dělat takzvané, čemu se třeba říká zelené mosty. Tam už jako to jde do desítek, stovek milionů a tam opravdu musíme extrémně zvažovat, jestli vlastně toto řešení má smysl a nebo ne.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.