Co nám prozradila genetika o tvaru nosu?

Nosy zkoumali na 6000 lidech z Latinské Ameriky, kteří ovšem byli různého etnického původu.

Autoři studie předpokládají, že to, zda máme nos prohnutý, orlí, malý nebo plochý, mohlo souviset s tím, v jakém prostředí se naši předkové pohybovali. Třeba užší nosy nás Evropanů můžou být adaptací na suché a chladné klima.

"Možná lidská populace prošla zůžením genetické rozmanitosti a byla méně predisponována k nosům asijského typu, co na nich nedrží brýle,” zvažuje další možnosti bioložka Fatima Cvrčková.

Kdo se v evoluci líbí?

Připomíná, že tvar nosu může může být výsledkem sexuální selekce, tedy bude ovlivněn tím, které nosy se v evoluci moderního člověka líbily.

Rysy obličeje u savců totiž bývají předmětem sexuální selekce, tedy líbení se partnerovi, či partnerce.

Dívka, obličej (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

Molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes připomíná, že čichem se dobře rozpozná genetická vzdálenost partnera, což by neměl být příbuzný.

“Láska na první pohled je láska na první počuch,” dodává Pačes s humorem a připomíná, že používáním parfémů a antikoncepce v tom přírodě děláme zmatek.

Rychlá změna tvaru

Díky genetice můžeme mít lepší představu o tom, jak a proč se náš nos začal lišit od nosu našich pravěkých předků nebo příbuzných.

Geny, které určují tvar nosu, se měnily u moderního člověka z evolučního pohledu poměrně “nedávno,” nosy našich dávných příbuzných, neandertálců nebo denisovanů, byly trochu jiné.

“Je zajímavé proč právě nos u člověka se začal měnit výrazně rychleji, než ostatní části těla, “ říká Jan Pačes.

Předpokládá, že člověk se potřeboval adaptovat poté, co se rozšířil z Afriky do celého světa.

Jemné ladění genů

Informace o tom, jak příroda mění genetickou informaci může být pro nás užitečná, budeme-li se potřebovat rychle se adaptovat v zájmu přežití.

Vědci ale zároveň brzdí nadšení pro genetické inženýrství, pokud se nám třeba náš tvar nosu nelíbí.

Změny tvaru nosu totiž mohly být v evoluci výsledkem jemného ladění genů pro důležitější úkoly.

“Podílejí se na vývoji něčeho zásadnějšího, třeba ledvin, očí nebo celé kostní architektury,” připomíná Fatima Cvrčková.

Jeden z genů pro tvar nosu například vědci v jiné studii spojují větší náchylností k Alzheimerově chorobě.

Číst geny jako knížku

Výhodou moderní genetiky je rychlý rozvoj a větší dostupnost technologií, které vědci potřebují.

“Současná technologie čte genetickou informaci, jako když člověk čte knížku,” říká Jan Pačes.

Lidský genom|foto: www.tfh-wildau.de

Vědecká skupina, která se zabývala tvarem nosu, díky tomu například nedávno publikovala studii o genu, který ovlivňuje tvar obočí nebo uší.

Tvář zločince

Znalost genů pro konkrétní rysy obličeje pomáhá forenzním vědcům při zkoumání lidských ostatků a kriminalistům při pátrání po obětech i pachatelích.

“Když si zločinec nechá udělat změnu obličeje, už mu to nepomůže, pokud se přečte jeho genetická informace, “ říká Jan Pačes.

Znalost genů pro určité vlohy se uplatní i v jiných oborech a aplikacích. Třeba úprava určitých genů u rostlin může pomoci uživit planetu.

“Dobře fungují projekty, které u rostlin hledají u rostlin vlohy pro schopnost vydržet sucho nebo mít hluboké kořeny, “ upřesňuje Fatima Cvrčková.