Naďa|Ve dne v noci stále bdím, už se vůbec nevyspím, na svědomí mne máte, protože zajímavé pořady vysíláte. Rozdáváte všem dobrou náladu a to já nesmím zůstat pozadu. Proto poděkování všem posílám a hodně úspěchů přeji vám, vždyť s vámi je dobře na světě, hned všechno kolem rozkvete, vaše pěkné pořady rozjasní líc, co já bych si v životě mohla přát víc? Až jednou umřu, také si to zařídím, protože do závěti poslední přání zakotvím: ,,Do hrobu rádio sebou mi dejte a vy, milí ,,rozhlasáci", stále pěkně vysílejte".
Gábina |Všechny zdravím aHajaja se poprve vysilalv roce 1961 a to mi bylo 20 roků. Nevím proč tam posluchači staří jako já říkají že to poslouchali jako děti. Doma děda koupil rádio v roce 1936za války ĥo poslouchali se sousedy naštěstí je nikdo neudal hezký večer
EVA|ZDRAVÍM JANIČKO VÁS I NOČNI LINKU RADIO JSME MĚLI DOMA A POSLOUCHALRADO HRAHRADEC KRÁLOVÉ DÁVALI JSME ZAHRÁT PÍSNIČKY NAPŘÁNÍ PŘI VÝROČÍCH KDYŽ SE KDYŽ SE TO JEŠTĚ PLATILO NA SLOŽENKU MUSELO SE TO OBJEDNÁVAT AS 3 NNEDĚLE DOPŘEDU A TED POSLOUCHÁM RÁDIO OD RÁNA DO RÁNA A VOLALA JSEM SI O PÍSNIČKY NA PŘÁNÍ A SE VŠEMA MODERÁTORAMA SE ZNÁM OSOBNĚ BYLA JSEM TAM NA OTEVŘENÝCH DVEŘÍCH A BYLY JSME TAM 3 ŽENSKÝ Z NAŠEHO SPOLKU KÁJA SLADKÝ S NÁMA NATÁČEL POŘAD MRZÍ MĚ TAKY ŽE KÁJA UŽ NEVYSÍLÁ NOČNÍ LINKU MĚJTE SE HEZKY A DOUFÁM ŽE TŘEBA ZAZNÍ HEŘMÁNKOVÁ NEBO S KUBÍKEM VALČÍK
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VAS MILA JANICKO DIK ZA VASE VYSILANI JSTE DOKONALA MODERATORKA SAMOREJMNE ZPEVACKA MUJ KOMPLIMENT PODEKOVANI A LASKU VAM POSILAM PROSIM DO VYSILANI VASI PISNICKU PRO POTESENI VSEM VSE JEN TO DOBRE ZDRAVI DOBROMILA ZDAR A SILU
Láďa z Litoměřic |Dobrý večer paní Jano, já poslouchám rádio každý den, ráno tak dvě hodiny potom ve 12 hodin písničky na přání, odpoledne když mám čas tak poslouchám odpolední pohodové vysílání,humoriadu a písničky na přání,
A každý večer noční linku.
O víkendu Hvězdné návraty,pochoutkovy rok a hobby magazín a polední písničky na přání
V neděli dopoledne retro,a písničky na přání, výlety.
Já pracuji jako strážný a v práci taky já poslouchám,pracuji na 16 tky a rádio je můj nejlepší kamarád.
V televizi koukám pouze na soutěžní pořady a zprávy jinak jí ani ne opouštím.
V autě mi rádio nehraje ale budu si tam dávat jiné originál do Fabie 1.
Mám rád všechny redaktoři noční linky,ale chybí pán Karel Sladký a Zora Ježková
Noční linku objevila maminka nahodou asi před 5 rokama, když nemohla spát.
A moc nás tento pořad zaujmul a je to top každou noc.
I když nejsem senior,je mi 50 let tak jsem vaším pravidelným posluchačem.
Rádio mám i na zahrádce kde ho poslouchám při práci.
Bez rádia si neumím už představit život.
Poslouchám ho od dětství,kdy jsme měli starý drátek a už jsem ho poslouchal jako malý klučík.
Všem posluchačům přeji krásné dny a hlavně hodně zdraví a štěstí.
S pozdravem Láďa z Litoměřic
Dana z Blatné|Krasnou noc s českym rozhlasem a NL Všem posluchačum a Vam Jani i moderatorum kteři nam zpřijemňují noci. S radiem jsem přimo srostlá už od dětství, s hudbou, písničkami a Nočni linky miluji. Škoda, že nevysiláte NL od 22.do 01.h. Pamatuji Rozhlas po dratě, tranzistorák.. Mam 3 radia v kuchyni a u lůžka a dalši v zahrade. Baví mne se poučit, naslouchat a představovat si mnohé lidi podle hlas.projevu. Srdečně zdravím a přeji Pohodu a Zdraví všem
Marie Roubínková z Liberce|Dobrý večer, paní Chládková, i pro mne je rádio nepostradatelné už od dětství - ještě kdysi rozhlas po drátě. Poslouchám ho od rána do večera, a krom písniček mne obohacuje mnoha programy. Vážím si toho, že rozhlasové vysílání je. S pozdravem a přáním příjemného vysílání, Roubínková.
Inka|Dobrý večer, paní Jano,
já poslouchám rozhlas prakticky celý den. Jako mladá jsem poslouchala rozhlas po drátě a rádio Laxmberk,to jsem ladila má svém prvním transistoraku. Poslouchám celý den Hradec Králové. Jen v neděli ladíme Dvojku na pohádku. Mám ráda soutěžní pořady,rádio poradny, Noční linku,Retro. Před lety jsem si dokonce pořídila i MP3 s rozhlasem,abych mohla poslouchat i po cestě ve městě. Pro mě je rozhlas i jeho moderátoři jako rodina. spoustu z vás znám osobně a nedokážu si představit, že bych nemohla poslouchat. Někdy mi hraje i celou noc. Moc zdravím Inka z Hradce Králové
Bedřich|Dobrý večer já poslouchám Český rozhlas Sever
Hlavně poslouchám noční linku dřív byla noční linka 22.00 hodin
Nashledanou
frantisek svaricek|PANI JANIČKO. JÁ JSEM POPRVÉ POSLOUCHÁL KRYSTALKU A TO BYLO V OSMAČTYŘICÁTÉM ROKU,TO JEŠTĚ U NÁS NA DĚDINĚ NEBYLA ELEKTŘINA.AŽ PO ZAVEDENI EL. PROUDU ,POTOM NAŠI SI KOUPILI RÁDIO A OD TÉ DOBY JSEM ZŮSTÁL RÁDIU VĚRNY.ZATU DOBU JSEM KOUPIL VÍC JAK DVACET RADIO PŘIJIMAČŮ VČETNĚ TRANZISTORÁKŮ.FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Alena Praha|Dobrý večer, rádio zapínáním hned, jak vstanu rádio Region, Honzu Macouna, potom dvojku, na pohodě ve 12 hod. četbu na pokračování, v 16. hod. Humoriáda, pak Noční linka a příp. Mikrofórum, b v sobotu Tobogán, vzpomínám na Tomáše Slámu. Mám ráda paní Elišku z Olomouce a pány Františky že Židlochovic.
Jana|Milí linkaři, milá paní Jano! Za dnešní téma moc děkuji, protože v posledních letech jsem se vrátila k poslechu rádia, mám ho raději než TV. Když se řekne rádio, tak musím vzpomenout své prarodiče z otcovy strany, byli ročník 1879 a 1881. Měli rádio, jak říkali, prostě ten přístroj v obýváčku a jak si ho cenili. Neposlouchali celý den, na to neměli čas, práce v zahradě a na poli je zaměstnala, ale měli pár pořadů, která jsem jako dítě vnímala. Třeba Na pěknú notečku, to trvalo zhruba půlhodinku a to byste je museli vidět. Jožka Severin nebo Božena Šebetovská, dodnes pamatuji ty slovácké zpěváky. V pokoji bylo uklizeno, babička měla pocit, že ji někdo vidí. Bábi i děda seděli způsobně u stolu, nejedli při poslechu a vůbec nemluvili. Já jako dítě jsem si nedovolila rušit mluvením, prostě pro ně to byl svátek poslouchat "rádio". Také poslouchali rozhlas po drátě, to bylo vysílání z Ostravy, odkud pocházeli. Tam to znali, takže to přímo hltali. Ani nevím, kam ten jejich rozhlasový přijímač přišel, dnes by to byl hezký kousek do muzea. Děda zemřel před 60 lety a babička ho asi o 8 let přežila. S rodiči jsme také poslouchali rozhlas, to byly jiné pořady a hlavně o Vánocích nebo na Silvestra, tam bavil Jiří Štuchal nebo Jaroslav Štercl, také později ostravský herec pan Josef Kobr, kterému to hornické prostředí bylo souzeno po celý život. Dnes ho "navštěvuji" na hřbitově na Slezské. Za sebe říkám, že rozhlas má spoustu výborných témat, která někdy využívám i na svém blogu. Jsou tam výborní redaktoři, jako vy, Jani, ještě jednou děkuji za výborné téma a zdravím všechny posluchače. Jana
Mirek z Rašov, nyní ze Semtěše|Zdravím, rozhlas jsem z nouze začal poslouchat z nouze v r.2013. Tehdy, při absenci proudu, mě drželo " při životě" a byl to můj jediný komunikační prostředek. Však si na to možná vzpomínáte. V Rašovech jsem poslouchal R Pardubice, Mirka z Rašov bylo všude plno, i v Noční lince. Pardubice tady pod kopcem nechytám, tak mám jako kulisu Country rádio. Většinou každý večer pracuji na počítači nějakou tu historii nebo rodokmen, tak mám rád jenom decentní kulisu. Když si vzpomenu na dva roky při svíčce, tak mě jímá hrůza... Ale i díky rozhlasu jsem to přežil... Zdraví Mirek z Rašov
Standa |Dobrý večer, poslouchám rádio 15h denně většinou rozhlas Liberec, poté čtení a na konec fotbalové zápasy. Má to své kouzlo v rádiu. Nebo pořady o výletech po kraji. Rádio ke inspirující. Je mi 38 a mám rádio radši než tv. Děkuji pěkný večer přeji m
YVETA|
Dobrý večer, paní Jano a Nespavci. Rozhlas mne provází celý život. U mých rodičů stával malý přijímač v kuchyni na kredenci a pokud se pamatuji, hrál potichu celý den. Bylo to takové spojení se světem. Jako děti jsme večer čekaly na pohádku od Hajaji a o víkendu na rozhlasovou hru pro děti. To bylo pláče, když jsme si ji „NEZASLOUŽILY“. Když jsme byli s bráškou větší, pořídil otec větší rádio s gramofonem. U něho zase rád sedal otec s dědou a poslouchali sportovní přenosy. Televize v té době nebyla. Největší radost jsem však měla, když jsem pod stromečkem našla malý transistorový přístroj. KOLIBŘÍK se jmenoval. Poslouchala jsem na něm Polní poštu, Houpačku, ve tři hodiny se ozvala znělka – Je právě tolik hodin, kolik právě je…, ale také jsem na něm měla přilepené ucho 21. srpna 68. Rozhlas je dodnes můj společník, zejména v autě. Tam mám nejčastěji naladěno country rádio. A co poslouchám pravidelně, je NOČNÍ LINKA, která má pro mne stejný význam, jako v dětství měly pohádky. Bez Vás bych špatně usínala. Těším se na další hezká témata a zatím dobou noc.
