Dagmar Ruščáková: Nesnesitelná!
„Poslouchej, jsi si jistá, že to tady ten týden sama zvládneš?" Můj muž má své pochybnosti a já se mu nedivím, protože poslední dny to se mnou opravdu není moc k vydržení. Náhodný úraz kolene, který se ukázal být horší, než jak ze začátku vypadal, mě vyhodil z rytmu a duševní rovnováhy.
Čtěte také
Copak bolest, s tou jsem se už v životě potýkala mockrát, ta se nějak zvládnout dá. Jenže já jsem se najednou nemohla hýbat, zpočátku jsem nemohla ani řídit a stala do velké míry závislou na ostatních. A to je něco, co mi sakra nedělá dobře! Když jsem zjistila, že na takhle zřízené koleno platí jen operace, na kterou si musím počkat, a po níž bude moje bezmoc na krátkou dobu ještě větší, propadla jsem trudnomyslnosti.
Něco vám řeknu - netrvalo dlouho a lezla jsem na nervy sama sobě! To bylo nějakého vytí, skučení a… já se přiznám… i nadávání! Nemůžu chodit! Nemůžu do lesa! Řízení bolí natolik, že se poprvé v životě stávám oddaným uctívačem tempomatu. To zraněné koleno je totiž brzdo-plynové, takže automatická převodovka mi nepomůže. Po operaci nebudu moct nějaký čas řídit vůbec. Uááá!
Čtěte také
Přitom mám neuvěřitelnou kliku, že disponuju loajální a mentálně odolnou rodinou, která mě nenechala ve štychu. Speciálně můj nejdražší má už nejspíš touto dobou svatozář, protože se mě ještě nepokusil zahlušit. Já to všechno vím a jsem vděčná za tu samozřejmou a okamžitou péči. Jenže… já nesnáším, když jsem nemocná a závislá. Nemám na to trpělivost.
Takže na otázku svého muže odpovídám velmi upřímně: „Neboj, zvládnu to. Dokud jakž takž řídím, dokážu se o sebe postarat. A pak, když tu budu sama, aspoň nikdo nebude muset poslouchat, jak tu vyju!"
Související
-
Dagmar Ruščáková: Rodinné zrcadlení
Když jsem byla dítko školou povinné a čas od času navštěvovala svoje rodiče v jejich zaměstnáních, docházelo vcelku pravidelně k pro mě tehdy matoucímu jevu.
-
Dagmar Ruščáková: Bez hlasu
Minulý pátek jsem ztratila hlas a nemohla ho najít ani po všech obvyklých léčivých procedurách. Napadlo mě, že jsem se dočasně stala ideální manželkou.
-
Dagmar Ruščáková: Kyselo
Dívala jsem se s uspokojením na rostoucí zásobu sušených hub. Už nemusím schovávat zbytky na vánoční polévku a občasnou bramboračku. Mám dost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
