Dálková vosa sklízí ovoce, robotický roj pečuje o stromky. Sci-fi vstupuje do zemědělské současnosti

2. září 2022

V moderním českém zemědělství se využívá automatizovaná technika, včetně dronů. Ty už umějí řadu věcí. Dokáží monitorovat území, zjišťovat aktuální stav polí, řídit výsev nebo sklizeň, vyhledávat škůdce a dokonce k nim dopravit predátora.

Autonomní přístroje jsou velmi přesné, dokáží zacílit na jednotlivá místa a rostliny. I proto taková technika spadá do pojmu „precizní zemědělství“. Že to není jen hudba budoucnosti, vysvětluje Milan Kroulík z České zemědělské univerzity. Jako příklad uvádí švýcarská vinařství, kde drony velmi konkrétně opečovávají jednotlivé lokality.

Za vývojem ale podle Milana Kroulíka pokulhává česká a evropská legislativa. Zatím toho dronům moc neumožňuje. „U nás je nyní možný víceméně jen monitoring, například porostů a půdy. V některých zemích už je povolena například aplikace přípravků na ochranu rostlin, vyhledávání invazních druhů, detekce a sběr rostlinných materiálů,“ říká.

Autonomní drony by teoreticky mohly najít využití i při skenování poškozeného elektrického vedení po přírodních katastrofách

Než se právo přizpůsobí pokroku, vědci rozvíjejí další myšlenky. „Existují projekty pro sklizeň ovoce, bezpilotní prostředek dokáže vyhledat zralý plod, nalétnout nad něj a šetrně ho odtrhnout. Následně ho uložit do přepravky,“ popisuje Milan Kroulík. Tedy jakási dálkově ovládaná vosa. „Ostatně vosa je i jeden z termínů, s nimiž přišel Jules Verne, když ve svých románech v mnohém předběhl technický pokrok a svou dobu,“ dodává.

Česká zemědělská univerzita v současnosti vyvíjí například dron, který vyhodnotí potřebu ošetření rostlin a dopraví k nim a aplikuje ochranný postřik. „Bohužel ani to naše legislativa dosud neumožňuje. Letecky lze aplikovat jedině hnojiva, a to na výjimku. Na výjimku lze zkoušet i nové technologie,“ upřesňuje Milan Kroulík.

Dalším příkladem je projekt s Lesy České republiky. „Vznikl požadavek na autonomní stroj pro ošetřování nových výsadeb. Lesy totiž byly zasaženy kůrovcovou kalamitou a obrovsky narostly plochy, které je potřeba nejenom nově osázet, ale též o ně pečovat, zároveň se sektor potýká s nedostatkem pracovních sil, například na vyžínání kolem malých stromků,“ připomíná Milan Kroulík.

Čtěte také

Robotické zařízení, které fakulta vyvinula, tedy umí ošetřit stromky za člověka. Může vyžínat, ale také nese mulčovač nebo postřikovač, který dokáže cíleně ošetřit stromky proti okusu a podobně. „Jde o to zajistit činnost mechanizovaně a s minimem pracovníků. Takže to může být třeba robotický roj, který řídí jeden člověk,“ doplňuje Milan Kroulík.

Jak si takový robotický roj představit? „Ta podoba je odvislá od fantazie a účelu. Dnes existují kráčivé modely robotů, pásové podvozky, kolové podvozky, smykem řízené podvozky. Těch podob je celá řada. Záleží na terénu nebo povětrnostních vlivech,“ objasňuje vědec.

Samostatnou kapitolou je podle něj navigace robotů. „Ne vždy se můžeme spolehnout na satelitní signál, a tak je třeba zajistit robotovi i jiné vjemy než GPS. Musí mít možnost zjistit, co je kolem něj, jestli tam není překážka, člověk, díra. To všechno je potřeba zohlednit,“ připomíná.

Zajímavých možností využití vědy v praktickém zemědělství je mnohem víc. Celý rozhovor s Milanem Kroulíkem z České zemědělské univerzity si poslechněte online.

Spustit audio

Související