Dalším Putinovým cílem může být Balkán. Už teď zneužívá jejich neukončenou historii

Už ruští carové se neustále snažili ovládnout sousední země a oblasti za hranicemi. V současném světě na to strategicky navazuje nezákonná invaze Vladimira Putina na Ukrajinu. Jestli Putin zvítězí, logicky obrátí pozornost k Moldavsku, které je další „zastávkou“ na cestě do východní Evropy a kde najdete ruskou separatistickou enklávu Podněstří, kterou už Rusko okupuje, upozorňuje komentátor agentury Bloomberg, admirál a bývalý velitel NATO James Stavridis.

Nedaleko je ještě jedna lákavá oblast: západní Balkán. Na tomto neklidném území se nacházejí čtyři stabilní členové Severoatlantické aliance: Chorvatsko, Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie.

Putin ví, že když NATO opět přiměje k ochraně neklidného Balkánu, odvede tím pozornost od Ukrajiny.

Čtěte také

Kreml má ale i další cíle – Srbsko, Kosovo a etnicky rozdělenou Bosnu a Hercegovinu. Nabízí se otázka, jestli by tam Putin mohl doopravdy rozšířit svůj vliv a mj. oslabit NATO a Evropskou unii.

Po rozpadu Jugoslávie vypukly na Balkáně krvavé války, ve kterých v letech 1991–2001 zahynulo přes 100 tisíc lidí, většinou civilistů. Dodnes panuje napětí mezi římskými katolíky v Chorvatsku, pravoslavnými křesťany převážně v Srbsku a muslimy v Albánii, Kosovu a Bosně.

Neukončená historie

Putin se snaží této neukončené historie využít. Ví, že když členské státy NATO opět přiměje k ochraně neklidného Balkánu, odvede tím jejich pozornost od podpory Ukrajiny.

V Kosovu stále působí několik tisíc příslušníků mírových sil aliance. Srbská armáda loni vyhlásila nejvyšší pohotovost poté, co etničtí Srbové při nepokojích v Kosovu zranili skoro stovku těchto mírotvorců.

Čtěte také

NATO tam pak vyslalo několik set dalších vojáků. Putin teď Srbsko povzbuzuje, aby na kosovskou vládu podporovanou Severoatlantickou aliancí vyvíjelo tlak.

Snaží se ale destabilizovat i vratkou vládu Bosny a Hercegoviny, kterou tvoří podivné trojčlenné předsednictvo s jedním zástupcem každé ze tří hlavních etnicko-náboženských skupin.

Nejzkušenějším politickým aktérem je prezident Republiky srbské Milorad Dodik, který pěstuje těsné vztahy s Moskvou. Už před deseti lety mluvil o nutnosti odtržení své entity, což by zemi v podstatě zničilo. Její zbytek by se pak spojil se Srbskem a vytvořil velký srbský stát, což by se Putinovi nesmírně líbilo.

Jde o stejný problém, s jakým se Spojené státy potýkaly před deseti lety – Putin má prospěch z toho, že vyvolává potíže v Evropě, snaží se oslabit důvěryhodnost NATO a odvést pozornost od podpory Ukrajiny.

Rusko vede i tam hybridní válku

Západ má naštěstí různé možnosti. Vyslání aliančních vojáků na Ukrajinu je v tuto chvíli nepravděpodobné, a proto je možné zvýšit jejich počet v Kosovu, a předejít tak nepokojům, které se Putin snaží vyvolat. Dává to strategický smysl.

Čtěte také

Na tento region se mohou zaměřit země NATO na Balkáně a v jeho okolí, jako je Řecko a Itálie, zatímco východoevropští a skandinávští členové se mohou soustředit na Ukrajinu.

Velké západní státy jako Francie, Německo, Velká Británie a Spojené státy mají dostatek zdrojů, aby se věnovaly oběma regionům.

Kromě stabilizačních sil musí mít NATO na paměti i to, že Rusko vede hybridní válku. Putin umí k vyvolávání napětí za ruskými hranicemi využívat sociální sítě, dezinformační kampaně a proruskou propagandu.

Aliance je musí odhalovat a bojovat proti nim pomocí vlastních informačních sítí. Jestli se Rusové rozhodnou zesílit tlak, mohou provádět kybernetické útoky na energetické a další důležité cíle v Kosovu a nesrbských částech Bosny. Vyvolali by zmatek a zvýšili nespokojenost společnosti.

Čtěte také

NATO také může balkánským spojencům a přátelům poskytnout lepší systémy kybernetické obrany. Proti ruské činnosti mohou fungovat i ekonomické pobídky.

Srbsko i Bosna a Hercegovina touží po členství v Evropské unii. Jejich představitelé chtějí být součástí Západu a vyhnout se sankcím. Srbský velvyslanec ve Washingtonu nedávno uvedl, že Bělehrad si přeje pouze mír. Srbové mohou ukázat, že to myslí vážně, když odmítnou Putinovy manipulace a umožní Západu, aby se soustředil na ruskou agresi proti Ukrajině, radí admirál Stavridis závěrem.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.

Spustit audio

Související