Daniel Kroupa: Ústavní soud má být nestranný a nestranický
Důvěra je zboží, které se těžko získává a snadno ztrácí. Platí to i o našich státních institucích. Ústavní soud se řadí k těm, které patří dlouhodobě k nejrespektovanějším a na tom má jistě svůj podíl způsob výběru soudců: se souhlasem Senátu je jmenuje prezident. Kandidát musí složit slib, v němž se mimo jiné zavazuje, že bude „rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně“.
A právě takové rozhodování bývá trnem v oku vládních a stranických politiků. Vždyť někdy ruší jejich zákony. Svou nelibost v tomto smyslu dávali najevo dva předchozí prezidenti a pokoušeli se alespoň ochromit činnost soudu tím, že zdržovali jmenování nových soudců.
Čtěte také
Tak jsme se také dostali do situace, kdy končí sedm z patnácti členů a nebudou-li včas jmenováni jejich nástupci, jednání Ústavního soudu bude ohroženo. Proto nový prezident Petr Pavel urychleně oslovil Právnické fakulty, Advokátní komoru, Soudy a další podobné ústavy se žádostí, aby navrhli možné kandidáty s patřičnou kvalifikací. Se svým týmem z předložených jmen pak vybral tři ke schválení do Senátu. Zdálo se, že se jedná o postup, který nemůže vzbudit žádné kontroverze. Ukázalo se však, že může.
Ozvaly se hlasy, že na tak významné funkce se nemá dělat výběrové řízení, že oslovené instituce se uvnitř jenom rozhádají a že soud má být pestrý, čehož prý lze dosáhnout jmenováním bývalých politiků. A hned padla nějaká jména. Zdá se, že to je to šídlo, které vyjelo z pytle ven.
Zavětřili příležitost
Dovolím si proto vyslovit podezření, že s nástupem nového prezidenta někteří straničtí senátoři zavětřili příležitost dostat do oněch úctyhodných a prestižních pozic svoje lidi a hodlají uplatnit staré osvědčené metody, kterým se říkávalo kuhhandel.
Čtěte také
Jak se to dělá? Naznačí se prezidentovi, že jeho návrhy nemusí hladce projít, pokud je s nimi předem neprojedná a pak mu nabídnou obchod: vy nám zařadíte našeho straníka a my zajistíme, že Senát schválí vaše lidi.
Říkal jsem si, že takové ošklivé podezření se nesluší ani vyslovovat, když tu náhle Novinky 16. 4. 2023 zveřejnily rozhovor s předsedou ústavně-právního výboru Senátu Tomášem Goláněm (ODS), v němž pan senátor vyjadřuje zklamání nad tím, že ve způsobu navrhování kandidátů do Ústavního soudu nedošlo k žádné změně, tedy oproti tomu, jak postupovali prezidentovi předchůdci. Výběr prý je nevyvážený, není transparentní a je příliš rychlý. Měl by také být pestrý, jako v Německu, kde mají v soudu třetinu politiků. Hrad prý o tom se senátory nekomunikoval. Inu, alespoň víme o čem měl komunikovat?
Vina padne na jejich hlavu
Pravda, v minulosti se do Ústavního soudu pár bývalých politiků dostalo a osvědčili se. Bylo to ale v době, kdy jsme měli velký nedostatek patřičně kvalifikovaných odborníků a jednalo se o lidi, kteří se na přípravě ústavních dokumentů podíleli.
Čtěte také
Členství v politické straně či účast v parlamentní politice by jistě neměla být podle mého mínění nepřekročitelnou překážkou pro jmenování takové funkce – ale až po několikaleté karanténě.
Pokud se soudce neoprostí od stranických závazků nemůže být nestranný. Ústavní soudce by rovněž neměl rozhodovat o zákonech, které před tím sám prosazoval! V takové věci také není nestranný. A na nestrannosti soudu je přece založena důvěra veřejnosti.
Doufám tedy, že prezident na podobné špinavé obchody nepřistoupí ani za cenu rizika, že senátoři jeho návrhům nevyhoví. V takovém případě vina za ochromený Ústavní soud padne na jejich hlavu.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
