David Klimeš: Informují nás média v Blažkově kauze o tom podstatném?
Současná pře o ministra spravedlnosti Pavla Blažka dobře ukazuje, že by se média měla věnovat nejen tomu, o čem se zrovna hádají politici, ale i o tomu, co je doopravdy podstatné.
Česko je od sestavení vlády Petra Fialy uprostřed zatím největší vnitrokoaliční hádky. Členové nejmenší koaliční stany, tedy Pirátů, požadují po svých poslancích a ministrech, aby navrhli odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka z vlády.
Čtěte také
To zjevně ministrova domovská strana ODS odmítá připustit. Je navíc velmi nepravděpodobné, že by premiér dopustil sesazení člověka, který ho vytáhl do nejvyšších pater politiky.
Piráti jsou tak v neřešitelné situaci: Buď lídři strany budou ignorovat přání členské základny, což nabourá jejich obraz strany permanentní digitální vnitrostranické demokracie. Nebo přání členů splní a ODS spolu s dalšími koaličními stranami odmítne Pirátům vyhovět.
Čtěte také
Pak mohou Piráti stáhnout vládě podporu svých čtyř poslanců, což však vládu nepoloží. Anebo budou pirátští lídři dělat, že se vlastně nic nestalo, což začne nebezpečně připomínat nedůstojnou roli ČSSD v minulé vládě ANO.
Věc už je tak politicky zamotaná, že médiím bohatě stačí informovat o aktuálním dění této tragikomedie. Neměla by být ale i povinnost médií své čtenáře, posluchače či diváky informovat o podstatě Blažkových problémů?
Jednou Nejedlý vadí, jindy ne
Rozbuškou současné krize okolo Blažka byla jeho schůzka s faktickým vládcem Pražského hradu za éry Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Ten je obecně vnímán jako exponent ruských mocenských zájmů v Česku a každý soudný politik se mu vyhýbá.
Na druhou stranu je absurdní až nyní Blažkovi vytýkat kontakty se svým starým známým. Pokud je Nejedlý opravdu pro Piráty tak toxická figura, nikdy neměli přistupovat na způsob, jakým vláda Petra Fialy vznikla. Předseda ODS Fiala se rozhodl k funkci premiéra dostat smírným přístupem vůči Zemanovi a spojkou na Hrad byl právě Blažek.
Čtěte také
Během podzimu a zimy 2021 se ale vůbec nezdálo, že by Blažkova role komukoliv vadila. Naopak vládlo obecné přesvědčení, že rozhodné, leč smírné vyjednávání byla ta správná strategie, jak co nejrychleji sestavit pětikoaliční vládu a vyhnout se tomu, aby si Zeman na truc jako svou první premiérskou volbu vybral nějakého svého pobočníka.
Je jistě v pořádku, když se nyní jedna politická strana či třeba nátlaková občanská skupina rozhodne zdůraznit nepříliš vábné vazby ministra. Nicméně rolí médií je ale přinášet souvislosti a tedy i celý obrázek toho, co se děje.
Co je skutečně problém
Na Blažkově kauze je zajímavé, že se nyní tak úporně řeší Blažkův dlouholetý známý Nejedlý, zároveň jako méně závažný je brán jeho velmi nevybíravý nátlak na justici. Jeho extrémní zájem o kauzu kupčení s městskými byty v Brně, která se týká jeho známých, je nepřijatelný sám o sobě.
Čtěte také
Blažek k tomu využívá veškerých nástrojů, které má jako ministr spravedlnosti po ruce. Představme si, že by podobně extrémně na justici tlačila jeho předchůdkyně z éry Andreje Babiše Marie Benešová. Již by měla jistě zaplněná náměstí protestujícími.
Věcí, za které by se měl Blažek zpovídat, je však mnohem více. Jen velmi malý mediální zájem v poměru ke své důležitosti vyvolal návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který na vládu přinesl a prosadil právě Blažek. To je ten předpis, podle kterého by stát snad mohl v budoucnosti ovládnout větší díl energetického kolosu ČEZ, leč paragrafy pravděpodobně kolidují s ústavou i evropským právem. Ministr přitom nikdy hodnověrně nevysvětlil, proč něco takového vláda prosazuje, a ani k tomu nebyl médii příliš nucen.
Média samozřejmě nemohou ignorovat politický provoz, ten určují politici. Tím spíše to platí, když jeden koaliční partner je na hraně vystoupení z vlády. Nicméně zároveň je povinností médií neustálá snaha o co nejpřesnější a nejkomplexnější popis reality. A ta v případě Blažka skutečně není jen o tom, že se stýká se svým jedním dlouholetým známým.
Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
