David Klimeš: Z Alternativy je najednou mainstream
Tady v Hamburku je to jednoduché. V bohatém hanzovním městě je silná sociální demokracie, za kterou tu dlouhá léta starostoval dnešní kancléř celého Německa Olaf Scholz. V zastupitelstvu je sice pár členů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), ale násobně více je po městě vylepených plakátů proti této straně a nebezpečí fašismu. Jenže na druhém konci Německa je vše úplně jinak.
V Durynsku se koncem června AfD povedl husarský kousek. Její kandidát Robert Sesselmann obsadil post zemského rady, tedy šéfa okresu na rozhraní Durynska a Bavorska. Proč je podstatné zmiňovat jakousi lokální patálii? Protože AfD zabodovala ve volebním klání s dvěma koly, to znamená, že to druhé mělo eliminovat extrém.
Ač AfD je silná již v mnoha spolkových zemích, zemského radu proto neměla dosud ani jednoho. Dokud tedy Sesselmann neporazil předpokládaného favorita křesťanských demokratů. Věc je o to třaskavější, že se to stalo v Durynsku, kde AfD ovládá lídr toho nejradikálnějšího křídla Björn Höcke, který je pravidelně viněn z fašismu a rasismu.
Čtěte také
Zde v Hamburku je na každé zdi plakát „Björn Höcke ist ein Nazi“, což asi ani není třeba ani překládat, ale málo platné, v Höckeho Durynsku má AfD první exekutivní funkci v Německu.
Že se AfD stává mainstreamem, tomu nasvědčují i celostátní průzkumy. Vedoucí straně spolkové vlády SPD minulý rok nijak zvlášť nevadilo, že v průzkumech je populárnější nejen opoziční CDU, ale i jejich partner Zelení – do voleb je daleko a kancléřský post má sociální demokrat Scholz.
Když ale nyní SPD v průzkumech předhonila AfD, kterou podporuje celá pětina Němců, to je už oheň na střeše. Tohle již vysedět ve spolkovém kancléřství nejde. A nezdá se, že by Scholz věděl, jak tento trend zvrátit.
Jasná volba pro nespokojené
Čtěte také
Růst popularity AfD je nepochybně důsledkem vládních chyb. Před rokem, kdy Putin vpadl na Ukrajinu, popularita proruské strany padla pod 10 procent. Nyní však šok z války již mezi Němci pominul a AfD těží z rozhádané rudo-zeleno-žluté vlády.
To má několik zajímavých momentů. Lídr průzkumů opoziční křesťanští demokraté si sice s přehledem drží první místo, ale nerostou. Nespokojené bere právě Alternativa. Problém tak nemá jen Olaf Scholz, ale i lídr CDU Friedrich Merz, který za největšího nepřítele nevyhlašuje AfD, ale Zelené, což je výrazný odklon od politiky jeho stranické předchůdkyně Angely Merkelové. I když je posun křesťanských demokratů doprava v opozičních lavicích pochopitelný, AfD to rozhodně neškodí, spíše se zdá, že právě naopak.
Podpora, která se nevyplatila
Kde tažení AfD německou politikou nakonec skončí, nikdo neví. V blížících se volbách v Durynsku, Sasku a Braniborsku určitě uspěje. A v roce 2025 chce postavit do federálních voleb i kandidáta na kancléře.
Takový vývoj Česku samozřejmě nepomáhá. AfD je už tak silná v příhraničí s Českem, nyní dokonce s prvním exekutivním postem. A chce víc. Škoda, že někteří čeští politici nepřemýšleli o Alternativě dříve, když ji v minulých letech ze svých zištných důvodů podporovali: ať už to na jejím umírněném počátku byla v europarlamentu ODS či Svobodní a pak již v její extrémní fázi český exprezident Václav Klaus či Tomio Okamura.
Autor je politický komentátor
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
