Deštný prales není botanická zahrada plná barev, upozorňuje zoolog Standa Lhota
Nevypadá jako v přírodopisných dokumentech, do kterých tvůrci vybírají ty nejlepší záběry. „Je hnědý, protože koruny stromů zachycují většinu světla, okolo vás je opar a zvířata nevidíte, jen slyšíte,“ popisuje náš nejznámější primatolog, který od roku 2005 žije v Indonésii.
Spektrum zvířat, se kterými Standa Lhota pracuje, se mění. V Indii to byl hulman posvátný, na Madagaskaru ksukol ocasatý, v Indonésii hulman běločelý, hulman šedý a kahau nosatý. „Právě ten přitáhl pozornost veřejnosti, to byl dobrý mediální tah,“ pochvaluje si.
Volně žijící zvířata musí čelit spoustě tlaků, zejména ze strany lidí a také ze strany klimatu. V rámci ochrany životního prostředí v Africe i Asii klade spolu s ostatními zoology důraz především na environmentální výchovu. Pracuje s dětmi i jejich učiteli, kteří získávají lepší představy o přírodě a mají pak větší zájem o její zachování.
Standa Lhota ale zdůrazňuje, že ne všechny změny jsou k horšímu. Jako příklad uvádí návrat velkých šelem do naší přírody.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Související
-
Zoolog Jiří Šafář byl v Africe divokým slonům na dva metry. Kdyby slonice chtěla, omotá si mě, říká
Být divokým zvířatům takhle na blízko. Je to sen, nebo noční můra milovníka exotických zvířat? První možnost je správná. Alespoň to potvrdil zoolog Jiří Šafář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.