Devadesát mladých lidí se v Británii nechá dobrovolně infikovat koronavirem. Pro vědecké účely

22. únor 2021

Britská etická komise schválila klinickou studii, ve které se mladí lidé nechají dobrovolně infikovat koronavirem. Vědci tak chtějí získat jedinečná data o průběhu onemocnění covid-19 v lidském těle, a to od okamžiku prvního kontaktu s virem. To znamená během inkubační fáze, kdy se nákaza nemusí navenek nijak projevit. Vědci díky tomu získají unikátní vhled do fungování našeho imunitního systému a informace, ke kterým by se jinak dostávali velice obtížně. 

Další výhodou laboratorních podmínek je možnost určit množství viru, kterému budou jednotliví dobrovolníci vystaveni. Díky tomu by vědci mohli zjistit, jaká nejmenší virová nálož stačí k tomu, aby se člověk nakazil.

Čtěte také

Během vědeckého experimentu, na kterém se podílí několik výzkumných institucí včetně Imperial College London, budou vědci pracovat s původní variantou viru SARS-CoV-2.

Konkrétně to bude probíhat tak, že po vstupní lékařské prohlídce a dvoudenní karanténě lékaři dobrovolníkům nakapou virus do nosu a následujících nejméně čtrnáct dní pak budou pečlivě monitorovat jejich zdravotní stav – od každodenní kontroly krve přes výtěr z nosu až po kontrolu čichu.

Etické otázky

Přestože se můžou hlásit pouze mladí, zdraví lidé ve věku od osmnácti do třiceti let, nelze vyloučit, že některý z dobrovolníků bude mít horší průběh nemoci nebo dokonce dlouhodobé zdravotní následky. Proti onemocnění covid-19 navíc neexistuje spolehlivý lék.

Čtěte také

Také proto je podle Marka Váchy, odborníka na lékařskou etiku, důležité, že všechna pro a proti vyhodnotila i nezávislá etická komise. „U každé studie je potřeba zvážit, zda zisk pro lidstvo bude adekvátní riziku pro zdravé dobrovolníky. To je samozřejmě vždycky subjektivní. Proto nestačí informovaný souhlas dobrovolných subjektů, ale vždycky to musí posoudit i etická komise,“ říká.

V tomto případě etická komise usoudila, že očekávaný přínos klinického výzkumu vyváží případná rizika, takže vědecký experiment – první tohoto typu, který se týká onemocnění covid-19 – může začít. Samozřejmě při zachování základních standardů, připomíná Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Dobrovolný souhlas lidského subjektu je naprosto nezbytný a každý, kdo se účastní tohoto experimentu musí jednat bez nátlaku, mít znalosti, znát podstatu, trvání a účel experimentu, metodiku, nepříjemnosti i rizika i účinky na zdraví. Tím je to dané,“ cituje Vácha jednu ze základních podmínek vědeckého výzkumu na lidech.

Čtěte také

Ta je obsažená už v Norimberském kodexu z roku 1947 – prvním významném mezinárodním dokumentu o etice medicínského výzkumu. V tomto ohledu je podle Marka Váchy u této klinické studie všechno v pořádku.

„Všichni dobrovolníci si mohli na příslušných webových stránkách dohledat všechny informace, ty jsou pro každého z nás k pročtení. Všichni podepíšou informovaný souhlas, je to schváleno příslušnou etickou komisí, takže můj názor je: opatrně dopředu,“ říká Vácha na adresu vědeckého experimentu, který by měl v jedné z londýnských nemocnic začít v řádu týdnů.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.