Diagnóza F: Lidé s duševní nemocí často zůstávají mimo trh práce

14. duben 2016

Když firmy z nějakého důvodu zvažují zaměstnat někoho s uznaným statusem osoby zdravotně znevýhodněné, nejčastěji uvažují o lidech s fyzickým hendikepem, např. o vozíčkářích. Slaďování vzájemných potřeb na straně zaměstnavatele spočívá většinou v zajištění bezbariérového přístupu či zázemí. Zaměstnávání osob s duševní nemocí (např. mentální retardací) je pro mnoho zaměstnavatelů nepředstavitelné.

Zobecnit téma zaměstnávání lidí s duševní nemocí úplně nejde. Škála nemocí, které spadají do kategorie duševních poruch a poruch chování, je velmi široká. Velká část lidí s duševní nemocí navíc ani nemá přiznaný status osoby zdravotně znevýhodněné. Koneckonců duševní nemoc není nic, čím by se člověk chlubil. Pokud se pak těmto lidem nedaří uspět na otevřeném trhu práce, zůstávají mnohdy zcela mimo systém, na bedrech rodinných příslušníků či neziskových organizací, které se jim snaží pomoci získat třeba alespoň chráněné či výcvikové pracovní místo.

Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním pomáhá nejen konkrétním zaměstnaným osobám, ale také odlehčuje už tak zatíženému sociálnímu systému. Podle Tomáše Dombrovského ze společnosti LMC, která provozuje největší portály s pracovními nabídkami u nás, je prospěšné i pro firmy. „Když předem vyloučí tyto lidi z okruhu osob, které se mohou ucházet o práci u nich, mohou se tím ochudit o zajímavé pracovníky. Navíc když budeme předem vylučovat některé skupiny obyvatel z možnosti pracovat, za chvíli můžeme vyloučit skoro každého, ať už kvůli diagnóze, zdravotnímu stavu, věku atd. Koneckonců kdo z nás je stoprocentně zdravý a práce schopný?“ pokládá řečnickou otázku v Diagnóze F. Firmy, které se nebojí zaměstnávat lidi s hendikepem, jsou podle Dombrovského pestřejší a stabilnější.

Co rozhoduje o tom, zda bude člověk (nejen s duševní nemocí) do zaměstnání přijat či nikoliv? A je vhodné o svém zdravotním stavu potenciálního zaměstnavatele informovat? Poslechněte si záznam Diagnózy F s analytikem Tomášem Dombrovským.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.