Diagnóza F: Lidé s duševní nemocí často zůstávají mimo trh práce

Zobecnit téma zaměstnávání lidí s duševní nemocí úplně nejde. Škála nemocí, které spadají do kategorie duševních poruch a poruch chování, je velmi široká. Velká část lidí s duševní nemocí navíc ani nemá přiznaný status osoby zdravotně znevýhodněné. Koneckonců duševní nemoc není nic, čím by se člověk chlubil. Pokud se pak těmto lidem nedaří uspět na otevřeném trhu práce, zůstávají mnohdy zcela mimo systém, na bedrech rodinných příslušníků či neziskových organizací, které se jim snaží pomoci získat třeba alespoň chráněné či výcvikové pracovní místo.

Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním pomáhá nejen konkrétním zaměstnaným osobám, ale také odlehčuje už tak zatíženému sociálnímu systému. Podle Tomáše Dombrovského ze společnosti LMC, která provozuje největší portály s pracovními nabídkami u nás, je prospěšné i pro firmy. „Když předem vyloučí tyto lidi z okruhu osob, které se mohou ucházet o práci u nich, mohou se tím ochudit o zajímavé pracovníky. Navíc když budeme předem vylučovat některé skupiny obyvatel z možnosti pracovat, za chvíli můžeme vyloučit skoro každého, ať už kvůli diagnóze, zdravotnímu stavu, věku atd. Koneckonců kdo z nás je stoprocentně zdravý a práce schopný?“ pokládá řečnickou otázku v Diagnóze F. Firmy, které se nebojí zaměstnávat lidi s hendikepem, jsou podle Dombrovského pestřejší a stabilnější.

Co rozhoduje o tom, zda bude člověk (nejen s duševní nemocí) do zaměstnání přijat či nikoliv? A je vhodné o svém zdravotním stavu potenciálního zaměstnavatele informovat? Poslechněte si záznam Diagnózy F s analytikem Tomášem Dombrovským.