Dlouhodobým řešením nebude vrt prohloubit, ale připojit se na skupinový vodovod, doporučuje hydrolog
Tropická vedra vystřídaly v Česku silné večerní a noční bouřky s vydatnými dešti. Hasiči měli přes tisíc výjezdů. A nejvážnější je situace v Jihočeském kraji, kde je bez proudu stále asi 16 tisíc domácností. Vývoj počasí sledují i hydrologové – hostem ranního interview je Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského.
Jak je na tom teď Česko, pokud jde o sucho?
Čtěte také
Pokud se podíváme na půdní sucho, tak to za poslední dva, tři týdny díky srážkám na území České republiky není. Ale pokud se podíváme na sucho hydrologické, tedy kolik vody teče do vodních toků, tak situace zůstává poměrně špatná.
Dokážou takové deště, jaké teď Česko na některých místech zažilo, nasytit půdu a zmírňovat sucho?
Takové deště dokážou půdní sloupec nasytit, nicméně jak se díky extremitě klimatu střídají horká období se srážkovými epizodami, tak se půda častěji vysušuje. To znamená, že půdní sucho je čím dál častější, potom se velmi rychle propisuje do hydrologického sucha, protože v půdě je obecně vody méně a je zde malá setrvačnost vodních toků.
Letošní léto je velmi horké, v červenci padaly teplotní rekordy. Může to nějak do budoucna ovlivnit vláhu v Česku?
Teploty mají vliv na odpařování vody z krajiny, čím vyšší teplota, tím více odpařování, když se srážky v dlouhodobém trendu nějak výrazně nemění, tak vody zůstává v půdě a v řekách méně. To znamená, že se můžeme obecně připravit na sušší léta a podzim, více vody naprší ve formě srážek v zimě. A spíše naprší než nasněží.
To se dlouhodobě podepisuje na tom, že v jarním období řeky nejsou dotovány ze zásob podzemních vod, které se utváří pozvolným táním sněhové pokrývky, a potom v jarním období může trpět i vegetace právě nedostatkem vody v půdě.
Podzemní vody ve vrtech je čím dál méně. Dlouhodobým řešením nebude vrt prohloubit nebo dělat vrt druhý nebo třetí, ale uvažovat o připojení se na skupinový vodovod.
Tomáš Hrdinka, hydrolog
Jak se České dlouhodobě připravuje na sucho? Jsou opatření a mechanismy dostatečné? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
„Všechny modely globálního oteplování se vyplní, teď je na čase věnovat se adaptaci,“ tvrdí odborník
Po celé planetě už zaznamenáváme důsledky klimatické změny a čekají nás měsíce a roky, kdy budou projevy klimatické změny mnohem výraznější. Jsme na to připraveni?
-
Klimatolog: Klimatická změna v Česku? Dotýká se nás pár extrémních projevů. Bude ale problém s vodou
Jaké důsledky klimatických změn kolem sebe v nejbližší době uvidíme? A zažíváme nejchladnější léto?
-
Zatímco je v létě všude suchá tráva, nám na střeše kvetou rostliny, ukazuje majitel pasivního domu
Více zeleně, zachytávání srážkové vody nebo mokřady - taková opatření by podle klimatologů mohla zmírnit dopady klimatické změny na města.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
