Do hajan a ani muk! Jak vznikla česká ustálená rčení?
Podíváme se blíž na dvě ustálená rčení – jít do hajan ve smyslu „jít spát, jít do postele“ a ani muk s významem „už nic dalšího neříkej, nevykládej, nemluv“.
Prohlížel jsem si nedávno jednu novou učebnici němčiny a pobavilo mě, když jsem v takové kapitole – spíš pro pokročilé – četl německou frázi: Es war Zeit, in die Heia zu gehen. Význam této fráze je naprosto jasný. Můžeme ji přeložit jako „byl čas jít do hajan“. Německé určení in die Heia tedy jaksi souvisí s naším slovesem hajat a podstatným jménem hajany, které souborně a zároveň nevážně označuje prostě to místo, kde člověk spí.
A ještě jedna věc se mi v té německé učebnici líbila: byla tam věta du machst nicht einmal Mucks ve smyslu „už ani nemukni, už ani muk“. Jak je to tedy s původem těchto rčení?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
