Dokumentární film je živou vodou kinematografie, říká ředitel MFDF Ji.hlava

25. říjen 2023

Světovou premiérou filmu Tady Havel, slyšíte mě? ve středu odstartoval Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě, který nabídne přes 350 dokumentárních filmů. „Na první pohled se to zdá hodně, ale dáváme prostor i experimentálním filmům a studentům. Mnoho z nich jsou krátké filmy, ale často člověk sedí v kině a říká si, že by to mohlo být o půl hodiny kratší,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka.

Mezi hosty budou patřit režiséři Béla Tarr a Agnieszka Holland, která se účastní festivalu online a která naposledy zaujala filmem Hranice. Ten sklízí velké ohlasy u diváků i velkou kritiku polských politiků.

Čtěte také

„Přišlo nám důležité vyjádřit jí podporu, protože to, v jakém ohni se ocitla po premiéře svého filmu, je podle mého nepřijatelné. Samozřejmě v Polsku vrcholila předvolební kampaň, ale není možné se smířit s tím, že film, kterým propaguje humanismus a ukazuje osudy trpících lidí, bude nálepkován jako nacistická propaganda,“ zdůrazňuje.

Na festivalu se objeví i přesto, že jde o hraný film – festival se totiž dlouhodobě snaží prozkoumávat hranice toho, co je a není dokumentární film.

„Ona ve filmu mapuje situace, které se před dvěma lety odehrávaly na polsko-běloruské hranici a koneckonců se dějí i dnes. Udělala si velký průzkum tématu, napsala scénář, pracuje s herci i neherci. A nás zajímá, kde začíná a končí autenticita,“ vysvětluje.

Živá voda

Dokumentární film podle Hovorky zažívá v posledních 20 letech obrovský boom. Jednak je snazší natočit film, což souvisí s proměnou a demokratizací technologií, a zároveň se tvůrci mohou opřít o síť dokumentárních filmových festivalů a specializované distributory.

„To umožnilo vzniknout opravdu celé řadě výjimečných filmů, které na první pohled jsou možná silnější než hrané. A vyvolávají otázky, co je na nich vlastně dokumentární, tedy do jaké míry jsou podle předem napsaného scénáře,“ poznamenává.

Čtěte také

Dokumentární filmy je dnes možné najít nejen v televizi a kinech, ale i na streamovacích platformách a mezi ostatní filmovou a televizní tvorbou má stále silnější pozici.

„Myslím, že dokumentární film je živou vodou kinematografie, protože je svobodný. Problémem je jistá podfinancovanost, ty filmy primárně nevznikají proto, aby vydělaly peníze, ale z vnitřní potřeby se vyjádřit,“ dodává.

Za výhodu jihlavského festivalu označuje to, že až na obyvatele Jihlavy musí jeho účastníci změnit místo pobytu a rytmus dne a odevzdat se festivalovému životu.

„To je něco, co festivalu dodává energii a atmosféru, kvůli níž se sem spousta tvůrců ráda vrací. A publikum, které udělá tento krok navíc, tak je opravdu odevzdané filmům, o kterých diskutují i po kavárnách a jinde. Je to víc než jen zážitek z jedné či několika filmových projekcí,“ uzavírá Hovorka.

Jak se mění dokumentární film s nástupem nové generace autorů a jak ho změní nástup umělé inteligence? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert
Spustit audio

Související