Ekonomka Švihlíková: Důchodová reforma se provádí tím nejprimitivnějším způsobem. Člověk je vynechán

29. květen 2024

Největší audioportál na českém internetu

Průměrný věk dožití se zvyšuje. Ve zdraví jej ale prožije málokdo | Foto: Fotobanka Profimedia

Host: ekonomka Ilona Švihlíková. Moderuje Zita Senková

Poslanci budou na mimořádné schůzi pokračovat v jednání o penzijní reformě. Nedostatek peněz na vyplácení penzí míní vláda řešit hlavně prodloužením věku odchodu do důchodu. „Vůbec se přitom nebere v úvahu, jak moc se mění trh práce, ani to, že zdravý věk dožití je nízký,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková. Kudy by se podle ní měla debata ubírat? Děkanka VŠ obchodní v Praze přiblíží ještě jarní prognózu Mezinárodního měnového fondu či indikátor důvěry spotřebitelů v ekonomiku.

„V prvé řadě nejde o reformu. Je to úprava několika parametrů způsobem, který není šťastný. Zejména proto, že hlavním parametrem je zvyšování věku odchodu do důchodu, což je ten nejprimitivnější možný způsob, jak něco změnit. Vůbec se přitom nebere v úvahu to, jak velké změny zasahují českou ekonomiku a jak na to lidé reagují,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Člověk jako bohatství ekonomiky

Zcela specifickým rysem české ekonomiky je totiž podle ní to, že si Češi v reakci na vývoj mezd na sebe přibírají další a další úvazky, v důsledku čehož jsou kolem 60. roku věku vyčerpaní a nemocní. Extrémní pracovní vypětí pak má za následek to, že zdravý věk dožití je u nás v porovnání s jinými státy velmi nízký.

Čtěte také

„Přístup by ale měl být přesně opačný. Na člověka by se mělo hledět jako na největší bohatství ekonomiky. V tu chvíli by totiž dostaly prostor úplně jiné úvahy – o dostupnosti zdravotní péče či zda má stát k dispozici dostatečnou kapacitu na celoživotní vzdělávání lidí. Představa, že se budeme věnovat jednomu oboru celý život totiž přestává být realistická, protože trh práce se bude měnit.“

Oproti tomu navrhované úpravy vlády postrádají komplexní pohled na problematiku a k modernizaci české ekonomiky a ke zvyšování životního standardu obyvatel podle Švihlíkové nepovedou. „Hlavní podle mě je skutečná péče o lidi, motivovat je pozitivními nástroji, aby třeba nevyužívali předdůchody. Představa, že lze stanovit jednu hranici odchodu do důchodu pro lidi, kteří pracují manuálně a kteří hlavou, je naprosto mylná.“

Primitivní debata

Podle Švihlíkové proto bude nevyhnutelné, aby nastoupila nejenom mezigenerační solidarita, ale i solidarita v rámci jednotlivých povolání.

Čtěte také

„U některých profesí je vhodné, aby lidé předávali svoje zkušenosti i v pozdějším věku, ale u některých zaměstnání je to naprosto nemožné. Toto rozhodnutí si ale musí udělat každá společnost sama s ohledem na to, jak se bude trh práce měnit.“

A měnit se bude podle ekonomky výrazně. Umělá inteligence už dnes nahrazuje celou řadu povolání, lékařství je stále více robotizováno. Bohužel chystaná reforma není debatou o společnosti, ale zvrhla se do velmi primitivní debaty o tom, že budeme donekonečna zvyšovat věk odchodu do důchodu, protože si myslíme, že se bude neustále prodlužovat průměrný věk dožití. To je ale nesmysl,“ uzavírá Ilona Švihlíková.

Související

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.