Ekonomka Švihlíková: Národní plán obnovy je nekonzistentní. Postupovalo se systémem lovec sběrač

1. červen 2021

Dokument Národní plán obnovy, který popisuje, jak se v Česku rozdělí 199,8 miliardy korun z Evropské unie z fondu pro obnovu a modernizaci ekonomiky, působí podle ekonomky Ilony Švihlíkové velmi roztříštěně. Na ministerstvech vznikal devět měsíců. 

Čtěte také

Ekonomka upozorňuje v pořadu Jak to vidí… na to, že problémovou částí Národního plánu obnovy je zejména velká roztříštěnost projektů. „Je tam hodně patrné, že se postupovalo systémem, jak já říkám, lovec sběrač,“ poznamenává. Jednotlivá ministerstva se to, co se jim nepovedlo prosadit v normálním státním rozpočtu, snažila dát právě sem, dodává. Plán tak působí podle Švihlíkové nekonzistentně a chybí mu jasná linie.

Příkladem toho, jak vložit do kolonek v podstatě cokoliv, má být podle ekonomky například snaha ministerstva financí nechat si z Národního plánu obnovy zaplatit zpětnou vratku daně. „Což je opravdu velká kreativita, která, řekla bych naštěstí, neprošla.“

Částka 199,8 miliardy korun sice podle ekonomky vypadá impozantně, ale je rozpočítána do několika let. O některých částech Národního plánu obnovy se také ještě bude s Evropskou komisí jednat. 

Chybí pevná osa 

Mezi hlavní priority patří digitalizace a takzvaná zelená tranzice – tedy zelenější ekonomika. Řada změn se podle Švihlíkové v Národním plánu také uskutečnila na poslední chvíli, a to i velkých. „Orientovat se v tom není úplně snadné,“ poznamenává. Švihlíková v plánu postrádá také pevnou osu hospodářské politiky, která by jasně řekla, kam jako země směřujeme a jaké k tomu máme ukazatele.

Za ocenění naopak podle ekonomky stojí určitý posun v politice vzdělávání a trhu práce. „Jsem ráda, že je tam posílená složka na aktivní politiku zaměstnanosti, to upřímně řečeno považuji za jednu z nejdůležitějších částí, která nás bude provázet příštími roky, protože nás čekají změny v ekonomice, ať už je budeme řídit nebo ne.“ Zlepšit kvalifikaci lidí bude podle Švihlíkové velký úkol. „Určitě najdeme i řadu dobrých nápadů v oblasti digitalizace,“ míní.

Další témata rozhovoru: jak ke svým Národním plánům obnovy přistoupily další země; změny v ekonomice po pandemii; jak se světu líbí návrh amerického prezidenta na minimální daň; význam Suezského průplavu a možnost alternativní dopravních tras.

autoři: Zita Senková , cpk
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.