„Enigma“ doby bronzové i vzácný renesanční zpěvník jsou součástí výstavy k 700 letům města Bechyně

„Vůbec první doložitelné trvalejší osídlení bechyňské ostrožny spadá do starší doby bronzové, do takzvané kultury věteřovské, tedy nějakých 2000 let před naším letopočtem. Při výzkumu Husitského muzea v zářezu cesty pod jihozápadním křídlem bechyňského zámku byla objevena mohutná vrstva s keramikou a kostěnými nálezy ze starší doby bronzové,“ uvádí archeolog Jiří Beneš.

Jedním z nejzajímavějších exponátů je podle něj zlomek chlebového idolu. Tyto drobné plastiky se vyskytují ve střední Evropě nebo i severní Itálii. „Účel těchto předmětů, které připomínají dětský piškot s různými rýhami, otisky, není archeologií dodnes jednoznačně objasněn. Mluví se o jakési enigmě doby bronzové, mohlo by jít například o potvrzení obchodníka o kvalitě zboží, ale opravdu to jsou všechno domněnky, hypotézy. Pravý význam těchto drobných keramických předmětů není potvrzen,“ popisuje archeolog.

Výstava návštěvníkům představuje všechny důležité milníky v historii města Bechyně. Její autoři využili nejen artefakty z muzejních sbírek, ale i od jiných institucí. Patří mezi ně iluminovaný šternberský graduál, liturgická kniha se zpěvy, kterou místnímu klášteru věnoval majitel panství Ladislav ze Šternberka.

Čtěte také

Stará radnice ve Veselí nad Lužnicí po desetiletích ožije. Vedení města sbírá tipy, jak památku využít

Vzácná renesanční památka je v současnosti součástí sbírkového fondu národní knihovny ve Vídni. „Představte si větší knihu s předchůdci dnešních not, ale nádherně doplněnou iluminacemi, kde se střídají například rostlinné a zvířecí motivy, nádherně barevné a doplněné zlatou folií. Objevují se tam i takové rozverné obrázky, třeba medvěd hraje na dudy, je to prostě od pohledu nádhera,“ líčí kurátorka Jana Janáčková.

Dalším místem, kam se autoři výstavy vydali, byl bývalý cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku, kde se v současné době nachází sbírka starých tisků. „Šli jsme po stopách naší bechyňské františkánské knihovny, o které jsme věděli, že byla po roce 1950, kdy byly rušeny řády, někým a nějakým způsobem vytříděna,“ říká kurátorka.

Františkánskou knihovnu v Bechyni tvořilo asi osm tisíc svazků, ze kterých se dochovalo 1560 titulů. „Mezi nimi jsou i prvotisky a rukopisy, některé ze 14. a 15. století, třeba jsme našli v jedné knize ex libris Petra Voka,“ dodává Jana Janáčková. Ostatní knihy skončily po zrušení kláštera komunistickým režimem ve sběrných surovinách.

Výstava 700 let města Bechyně nabízí i stovky dalších exponátů. Návštěvníci si mohou expozici prohlédnout v městském muzeu v Bechyni do 28. října letošního roku.