Existuje ekologický bitcoin? Norská firma chce přebytečné teplo z těžby využít k vysoušení dřeva
Těžba bitcoinu a dalších kryptoměn je energeticky velmi náročná, což má také pochopitelně dopad na životní prostředí. Získávání kryptoměn obecně platí za velmi neekologickou lidskou činnost. Jistá soukromá společnost v Norsku se teď i proto snaží těžbu kryptoměn využívat také k jiným účelům, všímá si britský deník Guardian.
Z výzkumu Cambridgeské univerzity vyplývá, že těžba kryptoměn celosvětově spotřebuje za rok více energie než jednotlivě některé velké země jako například Argentina, Polsko nebo Pákistán. Těžba je vlastně proces ověřování bitcoinových transakcí. Těžaři tak získávají kryptoměnu za odměnu.
Čtěte také
V praxi to znamená řešení složitých výpočetních matematických zadání. Počítače využívané k těžbě tak kromě spotřeby velkého množství elektrické energie produkují i značné množství tepla.
Norská firma Kryptovault k těžbě využívá výhradně energii z obnovitelných zdrojů. Nyní se rozhodla vedlejší – a dosud nepotřebný – produkt své činnosti využít: a to k vysoušení dřeva.
Pomocníkem je tu právě odpadní teplo, které produkují tisíce počítačových serverů pracujících na těžbě bitcoinu. Při plném provozu totiž teplota v serverovně může dosáhnout až na 55 stupňů Celsia. Teplý vzduch proto odsud odvádějí do dvanácti kontejnerů naplněných dřevem.
Grenwashing kryptoměn?
Guardian podotýká, že těžba bitcoinu stále zůstává neuvěřitelně náročnou činností. Řada zemí světa se navíc rozhodla zakázat veškeré operace s kryptoměnami: Zatímco Rusko takový krok teprve zvažuje, Čína už se k němu odhodlala.
Také v Norsku zvažují regulaci těžby kryptoměn a jejího využívání. Norský ministr pro místní rozvoj Bjørn Arild Gram má za to, že je obtížné ospravedlnit rozsáhlé využívání obnovitelné energie při těžbě kryptoměn.
Norský ministr pro místní rozvoj Bjørn Arild Gram má za to, že je obtížné ospravedlnit rozsáhlé využívání obnovitelné energie při těžbě kryptoměn.
Některé firmy dál hledají udržitelný způsob získávání bitcoinu. Patří mezi ně i společnost Galaxy Digital amerického miliardáře Michaela Novogratze, který přišel s iniciativou na podporu sociální odpovědnosti a udržitelnosti při využívání energie.
Podle některých kritiků ale tyto plány nejsou ničím jiným než takzvaným greenwashingem – tedy účelovou prezentací sebe sama coby zástupce progresivního a ekologicky smýšlejícího proudu.
Čtěte také
Nicméně obchodování a těžba s bitcoinem byly až dosud výsostně netransparentní aktivity. Proto už jen pouhý slib o snižování ekologických dopadů této činnosti může být velkým pokrokem. Zároveň ale platí, že těžba kryptoměn dál zůstává velmi náročným procesem, který mimo jiné vytváří velké množství tepla a který také určitým dílem přispívá ke globálnímu oteplování a ke zvyšování cen energií.
Zůstává ve hvězdách, jestli se progresivnějším podnikatelům podaří najít skutečně ekologické řešení tohoto problému. Zatím je jisté jen to, že to bude běh na opravdu dlouhou trať, uzavírá deník Guardian.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Připravila ho Magdaléna Fajtová.
Dozvíte se také, že ruské elity pochybují o možnosti invaze na Ukrajinu. Klimatické změny komplikují přítomnost i budoucnost zimních olympiád. Otroctví v zemích Perského zálivu oficiálně neexistuje. Neetické pracovní podmínky ale ano. A jaký smysl má americké embargo vůči Kubě 60 let od jeho zavedení?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
