Světové kolébky zemědělských civilizací jsou teď závislé na dovozu potravin

2. březen 2024

Když ruská invaze na Ukrajinu – a s ní spojená krize v Černém moři – přerušily dodávky ukrajinského a ruského obilí do světa, celosvětově zdražily potraviny. Odhalilo to zároveň jiný problém: země Blízkého východu a subsaharské Afriky (zahrnuje území kontinentu bez severní Afriky, která je považovaná za součást arabského světa) se v dlouhodobém horizontu stávají stále víc závislými na dovozu potravin ze zahraničí.

Čtěte také

A to přesto, že jde o regiony, které byly v minulosti kolébkami zemědělských civilizací – ať už jde o Egypt, oblasti kolem středního toku Nigeru, nebo Etiopii.

Podle poslední zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu žijí zhruba 3,5 miliardy lidí v prostředí, které je extrémně zranitelné k dopadům klimatických změn. To je opravdu velká část z osmi miliard obyvatel planety.

Znamená to, že kvůli zranitelnosti ekosystémů, ve kterých žijí, nebo zranitelnosti vůči změnám počasí, hrozí těmto komunitám nebo celým společnostem, že přijdou o zdroj obživy, nebo o něj už přišly.

Čtěte také

Zranitelnost lidí a ekosystémů kolem nich jsou přitom úzce provázané, a regiony, ve kterých je problém zajistit potřebný rozvoj, jsou zároveň mezi těmi nejvíc ohroženými klimatickou změnou. A ta navíc podle OSN nejsilněji dopadá na drobné farmáře a nízkopříjmové domácnosti.

Jak moc to souvisí s rychlým nárůstem počtu obyvatel, změnou klimatu, a co se s tím dá dělat? Odpovědi hledá pořad Za obzorem, kterým vás provede Zdeněk Novák.

Spustit audio

Související