Výletní lodě jako zbytečný luxus? Mají extrémní dopad na klima, říká environmentalista. O nic větší než pobyt v hotelu, oponuje zástupce lodního průmyslu

6. únor 2024

Největší výletní loď Ikona moří má za sebou první plavbu. Jde o zbytečný luxus? Nebo jsou plavby, jak tvrdí lodní společnosti, díky novým technologiím environmentálně udržitelné? „Je pravda, že se snaží dopady na životní prostředí minimalizovat. Ale pořád jde o způsob trávení času s extrémním dopadem na klima,“ míní enviromentalista Jan Hollan. „Ikona má plynový pohon. Není to o nic větší zatížení než pobyt v hotelu na pobřeží,“ říká Jiří Belinger z Asociace lodního průmyslu.

Pobyt na výletní lodi je podle Hollana sice s tím v hotelu srovnatelný, ale rozdíl v dopadu na životní prostředí je řádový.

Čtěte také

„Řekněme, že spotřeba oxidu uhličitého na těchto obrovských plovoucích ostrovech je desetkrát větší. Je to pochopitelné, celé je to poháněno elektřinou, která se musí vyrobit. Takže je to nesouměřitelné s jakoukoliv jinou pobytovou činností. Různé publikace uvádějí, že je to osmkrát až dvacetkrát horší. Prostě plovoucí ostrov, zábavní město, má obrovskou spotřebu,“ zdůrazňuje enviromentalista z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a brněnské Masarykovy univerzity.

Bellinger připomíná, že Ikona moří je díky tlaku ekologů místo dieselového motoru, který spotřebovává tradiční lodní paliva velmi nízké kvality, poháněna zkapalněným zemním plynem známým jako LNG.

S tím, že je to z hlediska klimatu škodlivější kvůli únikům metanu, jak poukázal například ředitel námořního programu Mezinárodní rady pro čistou dopravu Bryan Comer, Bellinger nesouhlasí.

Čtěte také

„Zkapalněný plyn je dnes používán jako ekologické palivo pro malé plynové elektrárny, které jsou v Německu i po celém světě. Ty mají ještě trochu větší odpad než tato loď, protože ta nemá turbínové motory, ale upravené pístové, kde je možné lépe regulovat čistotu spalování a na to navazující odlučovače,“ vysvětluje.

Hollan připouští, že emise CO2 ze zkapalněného metanu, které vzniknou při pohonu na LNG, jsou o třetinu nižší než u kapalných ropných paliv. Podle něj je ale podstatné, aby úniky nebyly žádné, připadně jen zlomky procent.

„Je slib, že se to bude u této lodi monitorovat a hlídat. Uvažuje se i o tom, že by úniky z takových lodí hlídaly satelity. Prostě ty úniky musí být naprosto minimální, ale ne nulové. Protože jakmile jsou tam kompresory, potrubí, spoje a podobně, vždy nějaké úniky jsou,“ připomíná.

Za úniky obrovské peníze

Hollan také upozorňuje, že metan mohutně přispívá ke globálnímu oteplování.

„Metan se časem v atmosféře rozloží a často se počítá vliv na stoleté oteplení, ale nás zajímá hlavně to krátkodobé, během nejbližších 5 až 10, snad 20 let. Podstatné je dnešní infrastrukturu monitorovat a za úniky platit obrovské peníze. Protože, když uteče pár procent paliva, tak to cenu pohonu neovlivní. Kdyby se za to platily velké peníze, už by to ovlivnit mohlo.“

Čtěte také

„Ostatně za všechna fosilní paliva by se měly platit velké peníze všude, nejen v elektrárnách na pevnině, ale i v letadlech a na lodích,“ naznačuje enviromentalista.

Ikona moří je podle Bellingera v podstatě normální pojízdná elektrárna.

„Žádný z motorů nepohání přímo hřídele, ale všechny jsou propojené na baterie a veškeré pohony slouží a jsou hnány elektřinou. V případě, že by unikal plyn například při tankování, doplňování paliva nebo provozu, hrozí výbuch zařízení nebo požár. Vše musí být velmi dobře utěsněné. Je to vlastně to samé, jako když přepravujeme kapalný plyn pro potřeby ČR do terminálů na břehu moře v Německu, v Holandsku a odtamtud potrubím k nám,“ srovnává.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.