Nekácejte staré stromy. Můžou nám pomáhat v boji proti následkům globální změny klimatu
Strom toho umí mnoho: je domovem pro živočichy, působí jako protihluková bariéra, zvlhčuje vzduch, vyrovnává teplotní extrémy a působí i jako přirozený filtr škodlivých látek.
Výsadba stromů je proto pro mnohé synonymem záchrany planety před jejím oteplováním. Jenže v boji proti změně klimatu je potřeba co nejrychleji snížit emise skleníkových plynů, nebo uhlík z atmosféry někam odčerpat. Třeba do půdy, mokřadů nebo do dřeva stromů.
Mladý strom ale začne uhlík ukládat až za stovky let, zatímco ty staré dokážou uhlíku navázat mnohanásobně víc. O to důležitější pro nás jsou, přesto je někde bez rozmyslu kácejí.
Naturu o starých stromech a boji za ně, připravila Markéta Ševčíková. Ptá se Jeníka Hofmeistera z ČZU, Nicol Krejčové z Greenpeace a starosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta. Poslechnete si víc.
Související
-
Praha a stromy. Proč některá stromořadí mizí a čím jsou nahrazována?
Hlavní města ve většině zemí Evropy se pomalu stávají neobyvatelnými: potýkají se s narůstajícím prachem, hlukem a exhalacemi.
-
Lipová alej ve městě? Zapomeňte na minulost, málokteré druhy stromů v současných městech přežijí
Stromy ve městech vnímáme spíš jako dekorativní prvky, a přitom bychom se bez nich dnes neobešli. V létě ochlazují ulice, v zimě se stávají bariérami proti větru a sněhu.
-
Šumava je otevřená učebnice. I nás překvapuje, jak se příroda chová, říká ředitel správy NP Šumava
NP Šumava letos oslavil 32 let od svého založení, CHKO Šumava 60 let existence a už při jejím zakládání bylo jasné, že nemá v Evropě obdoby.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
