Markéta Ševčíková

Každý národ měl svůj posvátný strom. V jižních krajích byly uctívanými stromy datlová palma, fíkovník, tis nebo cedr, na severu to byl naopak dub či jasan.

V severních Čechách a obzvlášť v oblasti mezi Ústím nad Labem a Děčínem by silné stopy tradičního folklóru a lidových tradic asi dnes nikdo nehledal. 

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Horní Branná na Jilemnicku je plná překvapení. Málokterá obec u nás se totiž může pochlubit tolika slavnými osobnostmi, které s ní jsou spojeny.

Masopustu se ve Strání v Bílých Karpatech říká fašank a neslaví se průvody masek, ale mužskými tanci s meči. Základ tance, kterému se říká Podšable, je tajuplný.

Jaký vztah měli naši prapředkové ke květinám a bylinám? Dokázali plně ocenit pouze jejich užitkové vlastnosti, nebo vnímali už před dávnými staletími i jejich krásu a vůni?

Jak masky vznikaly a co skrytě i otevřeně symbolizovaly? A jak je možné, že jedny z nejproslulejších masopustních masek se už 141 let ručně vyrábějí u nás v Zákupech?

Masopustní obchůzky z několika obcí kolem Hlinska v Čechách (Vortová, Hamry, Blatno apod.) byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Co dělali naši předkové v únoru a proč to byl jejich nejoblíbenější měsíc? Komu byl původně zasvěcen svátek Hromnic a proč se dodnes používají svíčky-hromničky?

Nejbohatší oblastí českých zemí byla po staletí Haná, rovinatá oblast střední Moravy, která se rozkládala na území mezi městy Vyškov, Olomouc, Holešov, Prostějov a Litovel.