Markéta Ševčíková

Kladno, Bílina, Most, Ostrava a Karviná jsou města, která mnoho lidí opouští. Proč se to děje? A jak tomu zabránit? Odpovídá architektka Zuzana Pešková.

Tradice, písničky, zvyky a řemesla našich předků, jak se dodnes dochovaly v našich regionech.

Kde se vzali hrdí Valaši? Severovýchod Moravy už od 14. století začaly osídlovat pastýřské kmeny z Balkánu, převážně dnešního jižního Rumunska.

Naši předkové se obklopovali spoustou předmětů, které jim spolu s určitými rituály měly zajistit blahobyt, štěstí, zdraví, dobrou úrodu a také přičarovat a udržet lásku.

Jak se v Pojizeří v listopadu pečou dušičky a svaté kosti? Proč se chodilo na koledu v listopadu? Jak vypadala Svatomartinská jízda a kde se věštilo z husích zbytků?

Knoflíky jsou téměř tři sta let nedílnou součástí jablonecké bižuterního výroby. Tamní Muzeum skla a bižuterie dokumentuje tento výrobní obor od konce 18. století.

Symboly Krkonoš jsou nejen Krakonoš a lyže, ale také tzv. boudy a systém budního hospodaření. Ten s sebou přinesli osadníci z Rakous.

V krásném, drsném a etnograficky unikátním regionu jihovýchodní Moravy, na tzv. Horňácku, se nejen výjimečně zpívá a hraje.

Vlastností materiálů budoucnosti by měla být odolnost, udržitelnost a chytrá technologie, říká architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková. 

Čas jelení říje a s ní i měsíc říjen byl pro naše předky magickým časem. Na tzv. říjištích se shromažďují laně, jdoucí za svým králem.