Markéta Ševčíková

Folklore's not dead! Tak se jmenovala unikátní konference v Brně, která spojila folklór a ekologii. Fascinující byl nejen počet přednášejících, ale i témata konference.

Co pro nás folklór znamená a znamená-li pro nás ještě vůbec něco? Jaká je jeho role ve 21.století? Jak silné je naše pouto s místem, kde žijeme?

Symboly Krkonoš jsou nejen Krakonoš a lyže, ale také tzv. boudy a systém budního hospodaření.

V severních Čechách a obzvlášť v oblasti mezi Ústím nad Labem a Děčínem by silné stopy tradičního folklóru a lidových tradic asi dnes nikdo nehledal.

Veselá a lidová část Velikonoc může mít různé podoby: od hromadných obchůzek mužů s pomlázkami v krojích se zpěvy a muzikanty až po velikonoční košty.

Jižní Čechy jsou na folklór velmi bohaté a etnograficky jsou rozděleny na tři oblasti: Blata, Doudlebsko a Kozácko. V čem se lišili obyvatelé a co měli naopak společného?

Český rozhlas Brno slaví 100. narozeniny a při té příležitosti hudební dramaturg Jaroslav Kneisl vymyslel a také uspořádal první ročník velmi netradiční hudební přehlídky.

Velikonoce dnes vnímáme především jako svátky přicházejícího jara, pro naše předky a jejich hospodářský, křesťanský a zvykoslovný rok šlo ale o svátky nejvýznamnější.

Zaříkávadla, modlitby, lidová magie i svaté obrázky – to vše je dívčí předvelikonoční obchůzka s tzv. Létečkem neboli novým letem.

Nejlepší mistry lidových řemesel oceňuje Ministerstvo kultury ČR titulem „Nositel tradice lidových řemesel“.