Markéta Ševčíková

Kůň a člověk mají vztah odpradávna. Nejstarší nálezy o domestikaci koně se našly ve stepích v povodí Dněpru, a jsou z r. 4000 př. n. l.

Od konce května až do červnového svátku svatého Jana naši předkové kosívali louky, protože luční trávy a květy měly největší sílu a seno bylo nejlepší.

Jak budou vypadat města v budoucnu? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje architektka Zuzana Pešková.

Folklorní notování se sice jmenuje notování, ale není pouze o lidové hudbě, ale také o lidech, kteří ji provozují.

Folklore's not dead! Tak se jmenovala unikátní konference v Brně, která spojila folklór a ekologii. Fascinující byl nejen počet přednášejících, ale i témata konference.

Co pro nás folklór znamená a znamená-li pro nás ještě vůbec něco? Jaká je jeho role ve 21.století? Jak silné je naše pouto s místem, kde žijeme?

Symboly Krkonoš jsou nejen Krakonoš a lyže, ale také tzv. boudy a systém budního hospodaření.

V severních Čechách a obzvlášť v oblasti mezi Ústím nad Labem a Děčínem by silné stopy tradičního folklóru a lidových tradic asi dnes nikdo nehledal.

Veselá a lidová část Velikonoc může mít různé podoby: od hromadných obchůzek mužů s pomlázkami v krojích se zpěvy a muzikanty až po velikonoční košty.

Jižní Čechy jsou na folklór velmi bohaté a etnograficky jsou rozděleny na tři oblasti: Blata, Doudlebsko a Kozácko. V čem se lišili obyvatelé a co měli naopak společného?