Martina Pouchlá
Připravuje reportáže do vysílání a podílí se na rozhlasových pořadech.
Při práci se pohybuji mezi dvěma zdánlivě nesourodými světy – duchovnem a vědou. Náboženskými tématy se zabývám v pořadech Mezi nebem a zemí a Vertikála, vědě se věnuji mimo jiné v rozhovorech pro Studio Leonardo, tu a tam v pořadu Zaostřeno nebo v seriálech pro Vědecká dobrodružství. Za sérii reportáží ze Sibiře po stopách československých legionářů jsme se spoluautorem Ivanem Studeným získali druhé místo za nejlepší publicistický příspěvek na přehlídce Report.
Věnuji se také dokumentární tvorbě – za debut Berka se rozhodl zemřít jsem získala Prix Bohemia Radio za nejlepší audio dokument, v rámci mezinárodního ocenění Åke Blomström Award pro mladé rozhlasové talenty jsem pod mentoringem lidí z BBC a dalších evropských stanic dokončila dokument Ulita a můj díl z dokumentárního cyklu Rozdělená společnost Ty, já a Pikachu byl nominovaný na Prix Europa.
S rozhlasem se moje cesta propojila už v době studia žurnalistiky a sociologie na Masarykově univerzitě. V roce 2010 jsem v rámci novinářské praxe poprvé promluvila do éteru, což se mi nakonec stalo drogou, od které si nejsem schopná odvyknout. V Brně jsem tři roky působila jako redaktorka zpravodajství. Po pauze, kdy jsem si vyzkoušela propagovat aktivity Jihomoravského inovačního centra, jsem se vrátila k redaktořině.
Před rozhlasem jsem čile brigádila a díky tomu poznala divadelní prostředí, zákulisí výzkumů veřejného mínění i pozlátko marketingu. Psala jsem pro online média věnující se vysokému školství a pomáhala s pilotováním testů pro vzdělávací společnost. Vysílala jsem také několik autorských pořadů na studentském Radiu R, jehož program jsem v závěru studia rok a půl vedla.
Po večerech a o víkendech v poslední době natáčím rozhlasové dokumenty, externě spolupracuji se svou alma mater a snažím se pro rozhlas nadchnout studenty. A když si potřebuji od zvuků a ruchů odpočinout, tak čtu, cvičím jógu, bloudím lesy nebo cestuji. Ale i na dovolenou si někdy pro jistotu svůj skladný rekordér přibalím… co kdyby se kolem dělo něco, co by stálo za to zaznamenat?
Všechny články
-
Manžel mě ke konverzi nikdy nenutil. Děti vedeme k židovství i islámu. Zrcadlo Evy Yildizové
Působí v čele Divadla Husa na provázku. V Brně organizuje i rozsáhlý festival židovské kultury Štetl Fest. Jejím cílem je vnést židovskou kulturu do veřejného prostoru.
-
Maroko byl pro mě kulturní šok. Jinakost mi daly pocítit i místní učitelky. Zrcadlo Terezy Huclové
Jistotu v německém korporátu vyměnila za marockou nejistotu na volné noze. Dnes se však díky jejímu působení mají dobře minimálně dvě horské marocké vesnice...
-
Když nejde o život, není to nesnáze. Zrcadlo dobrodruha a milovníka železnice Alberta Fikáčka
Zakladatel expedičního klubu, organizátor kulturních a cestovatelských akcí na železnici, dobrodinec. Co všechno musel zařídit, aby vyslal vlak pro ženy a děti na Ukrajinu?
-
Mým posláním je přivádět lidi k jejich nitru – ve světě, který je nahlas. Zrcadlo Karolíny Presové
Založila neziskovou organizaci Replug Me, která se věnuje vlivu technologií na náš život. Učí, jak k nim mít udržitelný vztah. Proč z dobře rozjetého projektu odešla?
-
Je poslání duchovního slučitelné s rodinným životem?
Jaký je rozdíl mezi katolickým a protestantským duchovním? Katolický duchovní drží celibát sám. U protestantů drží celibát oba dva, napsal Daniel Kvasnička.
-
Mateřství nedramatizuji. Bez pomoci bych ale vědu a péči o dítě nezvládla. Zrcadlo Julie Dobrovolné
Vyvíjí přístroj na měření stresu pro astronauty, záchranáře a jiná riziková povolání. Jak se Julii Dobrovolné daří skloubit vědu s výchovou dětí včetně autistické dcery?
-
Povinností zasloužilého novináře je předat zkušenost nastupující generaci. Zrcadlo Jany Ustohalové
Opakovaně se vydává na místa, která stojí mimo pozornost většinových médií. Skrze své reportáže dává hlas samoživitelkám i seniorům a upozorňuje na chyby systému.
-
S čím za mnou děti přicházejí, je někdy velká síla. Cítím i bezmoc. Zrcadlo kaplanky Marty Židkové
Školní kaplanka, farářka. Žena spíše v mužské roli. Na evangelických školách pracuje s mladými lidmi, kteří se připravují na práci v sociálních službách a ve zdravotnictví.
-
Věřící a ateista mohou mít skvělý vztah i manželství
V debatě se dozvíte, jaké mají zkušenosti lidé ze soužití věřícího partnera a ateisty. Ne vždy se se totiž křesťanům podaří najít vhodného partnera z věřícího prostředí.
-
Optimismus, sebedůvěra, naděje a odolnost, to je psychologický kapitál. Dá se zvýšit, radí psycholog
„Člověk s vysokým kapitálem má sebedůvěru. Věří, že má na to, aby zvládl věci, které ho v životě potkají. Stanovuje si spíše smělejší cíle, věří, že věci dobře dopadnou.“
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »