Praha a stromy. Proč některá stromořadí mizí a čím jsou nahrazována?
Hlavní města ve většině zemí Evropy se pomalu stávají neobyvatelnými: potýkají se s narůstajícím prachem, hlukem a exhalacemi, v létě se kvůli přehřátým autům a spuštěným klimatizacím mění v rozžhavené tepelné ostrovy. Zlepšit podmínky k životu by mohly vzrostlé stromy, ale těch velkých a dospělých v metropolích ubývá.
Jak je na tom Praha a stromy, proč některá stromořadí mizí a čím jsou nahrazována? Které druhy stromů ve velkoměstech potřebujeme a které jsou v nich schopny přežít? A jak pomohou nově stanovené standardy péče o městskou zeleň, podle kterých se teď Praha řídí?
S Naturou to na různých místech Prahy zjišťovala Markéta Ševčíková.
Související
-
Lipová alej ve městě? Zapomeňte na minulost, málokteré druhy stromů v současných městech přežijí
Stromy ve městech vnímáme spíš jako dekorativní prvky, a přitom bychom se bez nich dnes neobešli. V létě ochlazují ulice, v zimě se stávají bariérami proti větru a sněhu.
-
Chceme z vysazování alejí vytvořit celonárodní hnutí. Za každého občana strom, říká otec projektu
Aleje Svobody vždy vznikají v místech, která mají silný příběh související s naší historií. První Alej svobody vznikla pod horou Říp ke 100. výročí naší republiky.
-
Sázení stromů je móda. Důležitější je ošetřit jeden starý než vysadit stovku mladých, říká ochránce
Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra a tlumí klimatické změny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
