Expedice: Národní parky a jejich budoucnost
Národní parky máme u nás čtyři a v současné době se mluví o vzniku pátého. Každý z nich představuje naprosto odlišný kus přírody. V Krkonoších najdete severskou tundru i sibiřskou tajgu, na Šumavě hluboké lesy, slatě a ledovcová jezera, v Podyjí kaňony, lesostep a meandrující řeku a v Českém Švýcarsku skály, soutěsky a proslulou Pravčickou bránu. K čemu ale ve skutečnosti národní parky jsou a jakou roli by v nich měl hrát člověk?
Je národní park institucí, která je primárně zdrojem poznání, nebo má víc sloužit ochraně posledních zbytků ryzí přírody? Anebo má být spíš místem odpočinku a rekreace a zdrojem peněz z turistky? Zůstanou naše národní parky národními i v budoucnu, nebo jim hrozí zánik?
Související
-
Krkonošský národní park. Ředitelem byl horník, který vybudoval dobře fungující instituci
Krkonošský národní park byl vyhlášený 17. května 1963. Stal se prvním územím s nejvyšším stupněm ochrany v Česku. Symbolem je modrý květ hořce.
-
Host: Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku
Kolik kilometrů značených turistických tras a cyklostezek na území našich nejvyšších hor najdeme? Do jaké míry se zde projevuje změna klimatu? Moderuje Jan Burda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
