Fair Trade (3. díl): Indie, Bangladéš, Nepál

4. červen 2008
Sedmý světadíl

Jiří Sládek se do tří asijských zemí nevypravil jako nadšený stoupenec pomoci zemím třetího světa, ale jako obchodník. Na krátkou cestu po fairtradových družstvech ho vzal rakouský spolupracovník, který se Fair Tradu věnuje už dvacet let a sám pomohl na svět projektům v 15 zemích třetího světa. S Jiřím Sládkem dneska navštívíme Indii, Bangladéš a Nepál.

Fairtradových družstev najdeme po světě tisíce. Jedná se jak o malé skupiny výrobců, řemeslníků nebo rolníků, tak o zavedená družstva fungující desítky let, která sdružují na desetitisíce členů. My vám teď představíme ta malá i jedno velké. Začínáme Indií.

Projekt Jesry se specializuje na výrobu bižuterie. Dívky z malé vesničky 170 km severovýchodně od Dillí v indickém Udarpradéši pracují několik dní v týdnu. Součástí projektu je docházka děvčat do školy a jednou za rok výlet do většího města. S možností vydělat si peníze výrazně stoupá jejich sebevědomí.

V kožedělných dílnách v Kalkatě se v rámci projektu Vivek šijí peněženky, kabelky a přívěsky. Funguje již dvacet let a zaměstnává i starší lidi, kteří obvykle v konkurenci s mladými lidmi zůstávají stranou.

Jistě, pro fairtradový podnik není zrovna ideálním řešením půjčovat si od lichváře. Opusťme teď ale družstva specializující se na výrobu bižuterie a textilií. V Indii byste našli taky fairtradová družstva, která se zaměřují na pěstování a výrobu čaje. Jeden krátký příběh čajových lístků z fairtradové plantáže: darjeeling je proslulý po celém světě. V roce 1990 si soukromá společnost Tea Promoters India pronajala od indické vlády jednu z velmi zanedbaných čajových plantáží v indickém Samabeongu. Ředitel společnosti se rozhodl pro ekologické pěstování čaje a důraz na sociální rozvoj. A co více: nechtěl to udělat pro pracovníky, ale společně s nimi. Fairtradová plantáž postupně za deset let vydělala Samabeongu na společenské centrum s knihovnou, byla tam otevřena střední škola pro budoucí pěstitele čaje, vysadilo se přes 20 000 stromů, které působí jako protierozní ochrana a zdroj palivového dříví. Továrnička, kde se zpracovává a balí čaj, dává práci 24 ženám.
Pojďme ale do dalšího fairtradového družstva s Jiřím Sládkem. Tentokrát do Bangladéše.

Projekt ASK Handicrafts, jehož centrála sídlí v Dháce, se zaměřuje na výrobu schránek pro květináče. Pracovníci vplétají provázky z hogly (též mořský hyacint) do drátěných konstrukcí (viz fotogalerie). Projekt dává práci cca 4000 lidí v bangladéšských vesnických oblastech a při výběru zaměstnanců upřednostňuje ženy a práceschopné invalidy.

Bangladéš je ale jinak specialistou na výrobu oděvů, které nosíme v Evropě. Na cedulce v rubu svého trička nebo bundy jste už určitě mnohokrát objevili popisek "Made in China" (popř. Vietnam, Indonesia nebo právě Bangladesh). Důvod, proč se oděvní výroba (i známých luxusních značek) čím dál hojněji přesouvá na opačný konec světa, je jasný: snaha snižovat výrobní náklady na minimum. Ovšem důsledky tohoto kroku nejsou pro obyvatele jihovýchodní Asie zrovna lichotivé: extrémně dlouhá pracovní doba, velmi vysoké denní výrobní normy pro zaměstnance, absence sociálního a zdravotního pojištění, špatné, někdy až nedůstojné pracovní podmínky. Konkrétně v Bangladéši je zhruba 90 % pracujících žen zaměstnáno právě v oděvním průmyslu a navzdory špatným pracovním podmínkám je v jejich očích práce v tomto odvětví spojena s jistou prestiží. Často však i jedinou šancí najít vůbec nějakou placenou práci. Mohou do pracovních podmínek lidí pracujících v oděvním průmyslu v jihovýchodní Asii výrazněji promluvit fairtradové organizace? Na zodpovězení této otázky si ještě budeme muset počkat...Ale zpátky k cestě Jiřího Sládka, kterou zakončil v Nepálu.

Projekt Himalaya Woman vede v nepálském Káthmándú paní Lak Pukti Sherpa. Ženám v tísnivé životní situaci umožňuje přivydělat si v malé dílně šitím a pletením. V době návštěvy Jiřího Sládka však dílna neměla žádné zakázky. V lednu se vybírá kolekce pro další zimu do evropských obchůdků s fairtradovým zbožím.

Fair Trade výrobky ze zmiňovaných družstev jsou k dostání už i v Česku. Rozhodně se ale nedá mluvit o nijak závratném množství. Jiří Sládek tvrdí, že fairtradové obchodování je vůbec prvním zaměstnáním, které ho skutečně baví. Dá se ale "spravedlivým obchodem" uživit? "Dá, ale nemůžete čekat, že z toho nějak zbohatnete. Je to prostě tak akorát," říká distributor produktů Fair Trade Jiří Sládek.

Další díly seriálu o Fair Trade najdete zde. Nový díl očekávejte každou středu. Seriál o Fair Trade vysíláme v magazínu o světě Sedmý světadíl.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.