Frankfurter Allgemeine Zeitung: Tálibán chtěl na svém začátku hlavně obnovit ideologickou čistotu po invazi Rusů

Snadná odpověď neexistuje, samotný Tálibán je totiž pestrou směsicí různých proudů. Ve hnutí se potkává důraz na tradici s reformovaným islámem, duchovními proudy súfismu, nebo kmenovým myšlením. Vše je navíc ovlivněné překotnou modernizací probíhající za časů války a bojů.

Rozdíl oproti ostatním islamistickým bojovníkům je nicméně patrný už od vzniku, myslí si autor analýzy. Na rozdíl od nich se podle něj Tálibán nesnaží vybudovat novou společnost, ale chce uchovat tu starou.

Čtěte také

Seznamy jmen, prověřování i jednání s Tálibánem. Reportérka popisuje pozadí evakuačních letů z Kábulu

Podle analytika se dá říct, že hnutí ideologicky zamrzlo v atmosféře paštúnské vesnice v době sovětské invaze. Tálibánci se nefotí s koránem, ale s motorkami a zbraněmi.

Nejvýraznějším znakem Tálibánců je pak snaha hrát roli ochránců tradiční patriarchální společnosti, ve které muž vládne domácnosti pevnou rukou a žena se nesmí ozvat.

Autor analýzy připomíná, že Tálibán vznikl v prostředí náboženských škol v rámci snah obnovit ideologickou čistotu po letech sovětské invaze. Tento cíl se posléze přenesl do celé společnosti.

Po americké invazi bylo ale potřeba nové téma. Tálibán se podle analytika rozhodl oslovit publikum složené z venkovských mužů – tentokrát se slibem zatočit s korupcí, kterou se vyznačovala nová vládnoucí afghánská vrstva.

Na některé Afghánce zároveň zřejmě stále funguje také opakovaný slib návratu starých pořádků s právem šária, a to v kombinaci s přetrvávajícím kmenovým myšlením, uzavírá autor analýzy pro německý deník.

Reforma kanadského školství

Kanadské školy nově vyučují potomky domorodých obyvatel předmět s názvem Tradiční životní styl. Na novinku upozorňuje list Globe and Mail. 

Čtěte také

Muzeum historie v Kanadě přiznává roli i původním obyvatelům. Jejich totemy překvapují svou výškou

Kanadský deník připomíná, že se země potýká se slabými školními výsledky u žáků z řad původních obyvatel a úřady v provincii Yukon u hranic s Aljaškou tvrdí, že je nezbytná reforma celého vzdělávacího systému. 

List také dodává, že některé rodiny si navíc nesou vzpomínky na neblahé zkušenosti z dob, kdy stát původní obyvatele odtrhával od rodin do internátních škol. 

Školy teď mají nově pomáhat dětem objevovat jejich kořeny. Žáci budou mít například lekce v tradičním rybolovu či pečení placek, učit se budou i o úctě ke zvířatům. Část výuky se bude odehrávat i u ohně. Do osnov bude patřit taky naslouchání příběhům předků. 

Autoři nové koncepce chtějí bojovat proti vytržení dětí z rodinných vazeb, které je způsobené alkoholismem, drogami a sebevraždami v rodinách, což jsou hlavní problémy v komunitách původních obyvatel Kanady.

Nová ústava v Bosně a Hercegovině? 

Evropská unie se snaží přesvědčit Bosnu a Hercegovinu, aby do příštího roku změnila svou ústavu, píše rakouský deník Der Standard. Proti ústavě této balkánské země se už pětkrát v řadě postavil i Evropský soud pro lidská práva.

Politický systém Bosny a Hercegoviny podle soudu některé občany diskriminuje. Ve volbách například nemůžou kandidovat Albánci, Romové nebo Židé. Právo být volen mají totiž pouze ti, kdo se přihlásí k bosenské, chorvatské nebo srbské národnosti.

Smůlu mají před volbami i ti, kterým se rozdělení země do tří národnostních bloků nelíbí a hlásí se k bosensko-hercegovinské národnosti. Tu totiž ústava neuznává. EU teď organizuje místní občanské výbory, které mají připravit návrhy na novelizaci ústavy.

Na bosensko-hercegovinské politické scéně ale mají převahu nacionalisté a ti o takových návrzích zřejmě nebudou chtít ani slyšet.

Potřebná dvoutřetinová většina nutná k prosazení nové ústavy tak zůstane asi jen ve snech lidí, kteří chtějí vymanit Bosnu a Hercegovinu z nacionalistické spirály, uzavírá rakouský deník.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.