Gaza ukrývá pět tisíc let kulturní historie. Její obyvatelé se ale donedávna o svoje památky nezajímali
Město Gazu navštívil už Egypťan Sinuhet v historickém románu Miky Waltariho. Příběh je posazený do reálných historických souvislostí a Gaza má opravdu historii dlouhou pět tisíc let. Dokazují to i početné památky a vykopávky. Vedle humanitárních pracovníků, diplomatů či novinářů ale izraelské úřady do Gazy běžné návštěvníky nepustí. Jak ale potvrzuje zpravodaj Štěpán Macháček, palestinská enkláva by turistům měla co nabídnout.
„Tohle je první projekt skutečné rekonstrukce památek v Gaze. V předchozích projektech se dělalo jen čištění vykopávek, ale tady jde o obnovu mozaik a staveb. Jem moc ráda, že se to děje, a jsem na to hrdá,“ říká Na'ma Sauwárová. Je čerstvou absolventkou archeologie z Islámské univerzity v Gaze a s několika dalšími studentkami tu pracují v písku mezi zbytky staveb.
Dobré víno, čerstvé sýry a krásnou přírodu si dopřávají Izraelci na Golanských výšinách
Už přes půl století si Golanské výšiny nárokují jak Sýrie, tak Izrael. Nedávno se Golany znovu dostaly na titulní stránky médií. Americký prezident Donald Trump je totiž uznal za izraelské území. Izrael by dnes už o oblast nerad přišel. Důvody má hlavně strategické. Jak si ale všiml zpravodaj Štěpán Macháček, samotní Izraelci by oplakali spíš víkendové výpravy za golanským vínem.
prezident uznal toto území, sem rádi přicházejí na víkendové ochutnávky vín.
Jsme asi deset kilometrů jižně od města Gazy, na pobřežních písečných dunách kousek od moře, a tahle lokalita je známá jako Tell Abú Ámir. Před čtvrt stoletím tu pod pískem náhodou narazili na základy byzantského kláštera svatého Hilariona, rodáka z Gazy a zakladatele mnišského života v Palestině.
„Lidé v Gaze se o své památky začali zajímat až nedávno. Já jsem šla studovat tenhle obor právě proto, že jsem viděla ten nezájem ve společnosti. Snad se v Gaze uskuteční další podobné projekty,“ doufá studentka Na'ma.
Se školou na výlet do historie
Procházím velkým oploceným areálem po vyvýšených dřevěných chodníčkách mezi vykopávkami kostela, lázní nebo pokojů pro poutníky. Jsou tu krásně zrekonstruované podlahy pokryté mozaikami. Vykopávky kláštera svatého Hilariona jsou v pásmu Gazy první, které jsou po rekonstrukci takhle chytře zpřístupněné veřejnosti.
„To víte, cizí turisté sem nejezdí, hranice jsou zavřené. Ale máme tu návštěvy dětí ze zdejších škol. Je to velký pokrok, protože lidi v Gaze zaměstnává hlavně starost o samotné živobytí a o památky se nezajímali,“ potvrzuje zdejší inspektor palestinské památkové správy Muhammad Džawád.
Poznejte Palestinu opravdu zblízka. Nová turistická Abrahámova stezka vás provede přes celý Západní břeh Jordánu
Palestinský Západní břeh může být lákavým cílem pro pěší turisty. Tamní nadšenci dokončili značení takzvané Abrahámovy stezky. Je dlouhá 330 kilometrů a vede přes celé palestinské území od severu k jihu. Ubytování zajišťují po cestě beduíni ve svých stanech, vesničané v domech a ve městech ubytovny. Právě v těchto dnech se koná velký jarní přechod celé Abrahámovy stezky.
I proto je vstupné do areálu zdarma. Vykopávky a rekonstrukci financují zahraniční granty a organizace. Rozpočet palestinského ministerstva na to prý nestačí.
Archeologie je v Gaze novinka
Ředitelem projektu je po celých dvacet let trvání francouzský archeolog René Elter. „Momentálně tu máme návštěvníky jenom z Gazy, ale v budoucnu by mohli přijet i zahraniční turisté. Proč ne? A v Gaze se může stát cokoliv, takže třeba se turistům jednou otevře,“ doufá.
René si pochvaluje pokrok, který v péči o památky Gaza v posledních letech dělá: „Máme tu dvacet studentů, kteří tu jsou na archeologické praxi. To je v Gaze úplná novinka, ty obory se tu do loňska vůbec nevyučovaly. Učí se tu techniky rekonstrukce mozaik, omítek nebo zdiva.“
Zvon z Československa
Financování prací je napjaté. Stávající projekt letos končí, a tak se hledají nové granty a možnosti, aby práce mohly pokračovat.
Kromě byzantské archeologické lokality se ale přímo v Gaze schovávají před turisty také o něco novější památky. Třeba mamlúcký palác Kasr al-Báša, funkční turecké lázně zvané Samaritánské nebo řecký pravoslavný kostel sv. Porfýria, kterému ve věži visí zvon odlitý v Československu.
Související
-
Protest, umění i reklama. Zeď mezi Izraelem a Palestinou láká...
Do Betléma na palestinském Západním břehu Jordánu turisté nejezdí jen kvůli křesťanským poutním místům. Zájemci o moderní a angažované umění v Kristově rodišti jen ...
-
Prohráli a stali se z nich bibličtí barbaři. Byli ale vyspělejší než vítězové, dokazují archeologové
Filištíni v bibli neustále soupeřili s Izraelity. Prohráli a získali tak pověst nekulturních barbarů. Archeologové ale dokazují, že to nejspíš bylo úplně jinak.
