Hledá se Kubíček

Hledači potomků prapředka Kubíčka zkusili i genetický test. Jak dopadl?

Pátrání po českých předcích Juscelina Kubitscheka završil test DNA. Autorovi reportáže Davidovi Koubkovi se ozývají lidé, kteří mají v rodokmenu nějaké Kubíčky a vzpomínají, jak jim babičky nebo dědečkové vyprávěli o brazilských příbuzných. I to je pro celé pátrání důležité. Onen prapředek brazilské dynastie Kubitscheků se totiž dodnes nenašel.

Laboratoří, kde se proniká do chromozomů a šroubovic, nás provází molekulární bioložka Lucie Benešová. Přenést pátrání právě sem napadlo kubíčkovského detektiva Petra Polakoviče, zakladatele Muzea vystěhovalectví do Brazílie. Z hledání přímo v jižní Americe, v evropských přístavech i v jihočeských matrikách už mu šla hlava do spirály. „Bylo vidět, že pátrání je ve slepé uličce. Jezdit mezi Kolným a Domanínem… Jedna strana se přiklání k tomu, že Kubíček byl z Kolného, ten ale zemřel. Kubíček z Domanína zase nesedí jmény ani tím, čím se vyučil,“ říká.

Napadla ho tedy genetika. Na tu je odbornice právě Lucie Benešová, která se svým bratrem založila firmu Genomac. „Navrhli jsme test, který je založen na analýze Y chromozomu, neboli výhradně mužské část DNA. Výhoda testu je v tom, že mužská DNA se předává v téměř nezměněném stavu z otce na syna a dál, takže díky této analýze se daří porovnávat příbuzné, kteří jsou od sebe vzdáleni mnoho generací,“ vysvětluje.

Česká stopa v Brazílii: Prezident Kubitschek i Jan Antonín Baťa

Petr Polakovič před Muzeem vystěhovalectví do Brazílie

Dnešní Brazilci objevují své české kořeny. První Češi se v této jihoamerické zemi začali usazovat na začátku 19. století. O jejich osudech vypráví expozice Muzea českého vystěhovalectví do Brazílie.

Vzorek pro srovnávání se musel hledat v Brazílii. „Detektiv“ Petr Polakovič vystopoval toho pravého: Pedra Dinize Kubitscheka. Jako lékař a hrdý nositel známého příjmení měl pro metodu i její účel pochopení. „Vyjasnili jsme si, že jsem skutečně potomek v mužské linii. Pak už mě Petr  jen požádal o souhlas s genetickým testem. Poslali jsme ho do laboratoře tady v Belo Horizonte, kde už mi jen odebrali vzorek DNA,“ popisuje Pedro.

Teď ale přichází oříšek: hledat vzorek, který vydá genetickou shodu v Česku. Hledači Kubíčků tak oslovili potenciální příbuzné přes média. „První vlna zájmu byla zajímavá: ozvala se asi stovka lidí. Téměř všichni udávali, že jsou příbuzní prezidenta.“ Lucie Benešová z výzkumného ústavu Genomac doposud prověřila dvě desítky vzorků a potřebná supershoda DNA se nenašla. Možná i proto, že veškeré pátrání je dílem nadšenců a test vyjde na 1000 Kč,  což jsou výrobní náklady, o zisk tu nejde. Hledat chtějí dál.

„Jednou by se mělo přijít na to, že někdo bude mít supershodu a potom už bychom se té rodině mohli podívat na zoubek po genealogické stránce,“ říká Petr Polakovič. Nezbývá než pátrat dál a čekat mimo jiné na další zájemce o genetický test příbuznosti s brazilskými Kubitscheky.

Jak se taková DNA čte a co se dá z genů všechno zjistit? Do genetického výzkumného ústavu se vydáme zítra v pořadu Experiment na Radiožurnálu po deváté hodině.

autoři: David Koubek ,
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.