Hledali někoho, kdo má pěkný rukopis. Tak se Vladimír Dvořák stal kronikářem Borových Lad
Ve vsi uprostřed šumavských plání je kronikářem Vladimír Dvořák. V Borových Ladech žije přes dvacet let. Sám pochází z nedaleké Želnavy, poté bydlel v Mariánských Lázních, ale nakonec se díky přítelkyni vrátil do rodného kraje.
Kronikářem je asi třináct let a podle svých slov se k této práci dostal náhodou. „Hledal se člověk, který pěkně píše. Mě tatínek naučil hezky psát, byl myslivec, ale vždycky říkal, že měli ve škole krasopis a že by se mělo psát, aby to nějak vypadalo. Díky tomu jsem tuhle funkci vyfasoval,“ vypráví.
V Borových Ladách se kronika píše ručně do velké speciální knihy. „Asi od roku 1970 se pořád zapisuje do stejné knihy. Špatně se do ní píše, protože je vysoká, takže se člověk musí podložit, aby na ni nahoře dosáhl, a pak zase podložku odebrat, aby mohl psát na spodek,“ usmívá se Vladimír Dvořák.
Píše inkoustem a kaligrafickým perem. „Většinou si musím dávat pozor na písmo, protože na pravé straně knihy je jiný sklon stránek než na levé straně, tak aby to vypadalo stejně,“ dodává.
Zdálo se mu, že Budějovice moc nežijí. Když začal psát městskou kroniku, změnil názor
Jak se v Budějovicích slaví advent, že na náměstí rozsvítili strom, ale také, že centrem běhal divočák. O tom všem psal na sklonku roku 2018 do kroniky krajského města kronikář Kamil Dřevikovský.
Kronika je uložená na obecním úřadě Borových Lad. Když Vladimír Dvořák píše, půjčuje si ji domů. Informace se podle něj v dnešní době shánějí celkem snadno. „Existuje internet, škola, úřad i další mají svoje stránky, využívám Facebook, další podklady dostávám. Pak si to člověk musí sesumírovat. Teď mívám méně času, tak najali pomocnici, která mi to dá dohromady a já už jenom zapíšu,“ popisuje.
Události řadí chronologicky, ale snaží se, aby to nebyla jenom strohá fakta. „Chci, aby to bylo pěkné vyprávění, aby se to hezky četlo. Za rok zaplním zhruba patnáct až osmnáct stránek kroniky. Mám ještě pomocnici, která maluje iniciály nebo obrázky,“ doplňuje.
Mezi tradiční zápisy patří přijímání dětí do školy, besídky, vítání jara, prázdniny, anenská pouť nebo výstava knih a fotografií o Šumavě. Kromě toho Vladimíru Dvořákovi utkvěly v paměti výjimečné události jako koupě hasičského auta a obnovení křížové cesty.
Související
-
Události jednoho roku ve Starém Městě pod Landštejnem zaberou v kronice celých 120 stran
Až z Moravy pochází Jaroslav Lorenc, který je kronikářem Starého Města pod Landštejnem. V jihočeské obci, která nedávno získala status městyse, ale žije už od roku 1985.
-
Kronika Budějovic se stále píše ručně, načisto do knihy. Když kronikář udělá chybu, prostě ji škrtne
Učí dějepis na gymnáziu a zároveň je kronikářem Českých Budějovic. Kamil Dřevikovský zapisuje důležité události od roku 2009, a to ve volném čase přímo na magistrátu.
-
Sestavte si rodokmen. Matriky, gruntovní knihy, soupisy poddaných můžete prohlížet i z domova
Hledání předků a rodinných linií hluboko do minulosti láká stále více lidí. Díky moderním technologiím je navíc sestavování rodokmenu jednodušší než dřív.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
