Hoch, kluk, ogar, synek. V každém nářečí se chlapcům říká jinak

4. září 2018

Okolo češtiny

Nedávno jsem nějakou dobu čekal na své dítě na chodbě jedné z olomouckých hudebních škol a za tu dobu čekání jsem samozřejmě přečetl všechny texty, které tam visely.

Nástěnku, medailonky o hudebních skladatelích, požární řád a mimo jiné také nápis na dveřích, které vedly na záchod. Na dveřích bylo na tabulce, úpravným písmem asi tak z 30. let 20. století, napsáno: Hoši. Slovu „hoši“ samozřejmě rozumíme, ale při takovém podrobnějším, češtinářském pohledu na věc člověka napadne, že slovo „hoch“ není zas tak úplně obvyklé. Alespoň ne dnes a ne v Olomouci a okolí, a ani třeba na celé střední Moravě.

autor: Ondřej Bláha