Hořké výročí argentinské demokracie. Do čela státu usedne estrádní ekonom s extrémními názory

Mládí vzad

Týden před druhým kolem prezidentských voleb v Buenos Aires vystoupila globální superstar Taylor Swift. Její fanoškovstvo kolem místa koncertu vylepilo plakáty s nápisem „Swiftie no vota Milei – Swiftie nevolí Mileiho.“ Tyto Argentinky a Argentinci se snažili zvrátit trend, neboť ultrapravicovému kandidátovi Javieru Mileimu se v posledních měsících dařilo lákat mladé lidi – zejména prostřednictvím sociálních sítí a zejména mladé muže.

Eva Svobodová|foto:Barbora Linková, Český rozhlas

Z Argentiny, která byla v minulosti pro řadu Evropanů zemí zaslíbenou, dnes mladí lidé spíše touží odejít. Poslední průzkum ukázal, že 70 % lidí ve věku 18 až 29 let by Argentinu opustilo, kdyby k tomu měli prostředky. Důvodem je právě rostoucí inflace a chudoba či nejistá budoucnost. Díky původu svých předků se často snaží mladí Argentinci v Evropě získat občanství. Například podle údajů italského ministerstva zahraničních věcí bylo v roce 2021 zaregistrováno kolem 30 000 žádostí o naturalizaci, tedy o třetinu víc než v roce 2017. Podle odhadů více než třetinu Mileiho elektorátu tvoří mladí lidé, kteří prožili celý svůj život v nejistotě.

Alternativa v podobě estrádního ekonoma

Inflace meziročně dosahující 140 % se v Argentině naprosto vymkla kontrole a stahuje do chudoby stále větší množství lidí. Čas projektu tzv. Kirchnerismu, který započal prezident Nestor Kirchner a poté jeho žena Cristina Fernandez de Kirchner, se, zdá se, naplnil. Současný prezident Alberto Fernández nebyl s to růst inflace jakkoliv zastavit. Není proto divu, že se většina Argentinců rozhodla dát stávající vládě, a tudíž i jejímu kandidátovi Sergiu Massovi, jednoznačnou stopku.

Čtěte také

Nejdřív policie, teď soudce. Měli by pomáhat obětem, místo toho si dělají ze znásilnění legraci a bagatelizují ho

Vítěz voleb Milei ale bohužel nepřichází s koherentní koncepcí toho, jak zemi v hluboké krizi vést. Jeho program je jeho Instagram, TikTok a řeči, kterých po sobě jako estrádní ekonom zanechal hodiny a hodiny. Mezi jeho proklamacemi je i otevřená snaha proměnit některé argentinské instituce – například zrušit celou centrální banku nebo několik ministerstev. Libertariánovi Mileimu toho ale k zprivatizování už příliš mnoho nezbylo. Zvolený prezident chce podle deníku El País zprivatizovat nejen státem vlastněnou těžařskou společnosti YPF a energetickou společnost Enarsa, ale také veřejnoprávní média, školství nebo zdravotnictví. Klimatickou změnu považuje za socialistickou lež, ve svých výlevech zmiňoval možnost legalizace obchodu s vlastními orgány. Sprostě mluví o papeži Františkovi i svých politických oponentech.

V roce 2020 si Argentinky prosadily umělé přerušení těhotenství, což by Milei rád zvrátil a postavil mimo zákon jak interrupci, tak například sexuální výchovu. Jelikož argentinské dolarové rezervy jsou v tuto chvíli záporné, není ani jasné, jak chce zrealizovat zrušení pesa a dolarizovat ekonomiku. To má být údajně zázračný lék na inflaci, který by ale Argentinu připravil o suverénní monetární politiku. Země by podle deníku Le Monde musela získat půjčku ve výši nejméně 40 miliard dolarů. Před Argentinou teď ale naopak stojí úkol začít splácet vysoký dluh, který si od Mezinárodního měnového fondu země vzala během mandátu pravicového prezidenta Mauricia Macriho.

Čtěte také

Bývalý kouč tantry spasitelem argentinské ekonomiky? Krajně pravicový Javier Milei bodoval na sítích

Mnozí se utěšují tím, že Milei má v poslanecké sněmovně podporu pouze 15 % a v Senátu 10 %. Jeho strana La Libertad Avanza navíc nezískala žádného guvernéra z provincií, jejichž role při rozhodování může být klíčová. Řadu jeho šílených nápadů se mu tak nepodaří prosadit bez podpory pro-tržně orientované pravice, která doufá, že se Milei stane jejich trojským koněm, díky němuž dokáží v argentinské politice leccos protlačit. Jejich neúspěšná prezidentská kandidátka Patricie Bullrich nakonec Mileiho před druhým kolem podpořila. Vzhledem k tomu, jak rychle Bullrich zapomněla na urážky, jakými ji Milei po celou dobu kampaně časoval, je jasné, kdo bude v tomto vztahu tahat za kratší provaz. Milei si dokázal kolem prstu obtočit půlku Argentiny a je možné, že i pro řadu svých šílených nápadů získá koaličního partnera.

Hořké výročí argentinské demokracie

Až bude Javier Milei 10. prosince usedat do křesla hlavy státu, bude si Argentina připomínat 40 let od inaugurace prvního demokraticky zvoleného prezidenta Raúla Alfonsína. Sergio Massa v druhém kole sám sebe pasoval do role prezidenta národní jednoty a zároveň ochránce demokracie. Jistě, míra komplikovanosti ekonomické situace je svým způsobem argentinským specifikem. Bylo by ale chybou interpretovat tak i samotné vítězství Mileiho, který až příliš nápadně připomíná řadu světových konzervativních neoliberálních politiků – jen možná v excentričtějších barvách. Pro zbytek světa by vítězství Mileiho v argentinských prezidentských volbách mělo být mezi jinými mementem, že demokracie a její instituce předpokládají určitou existenci sociálně spravedlivé společnosti, a že bez vidiny důstojného života se slovo demokracie jeví jen jako prázdná floskule.

Poslechněte si komentář Evy Svobodové v rubrice Prolomit vlny.