Houby drží v podzemí až třetinu ročního objemu světových emisí. Uhlík teče jejich vlákny jako potrubím
Houby spojené s kořeny stromů dokážou vázat až třetinu emisí vzniklých spalováním fosilních paliv na světě za rok. Spočítal to mezinárodní tým vědců v čele s univerzitou v britském Sheffieldu. Sítí houbových vláken za rok projde kolem 13 gigatun uhlíku.
Čtěte také
Ještě před pár desítkami let byl propojený svět podzemních houbových vláken a kořenů rostlin velkou neznámou. Houby se určovaly jen podle plodnic anebo se kultivovaly.
Pro vzájemně výhodné soužití hub se stromy nebo jinými rostlinami se vžil pojem mykorhiza. Funguje už nejméně 400 milionů let. Význam jejího zapojení do koloběhu uhlíku ale dosud znám nebyl.
„Mysleli jsme si, že většina uhlíku uloženého v půdě pochází z opadu listí, jehličí, zbytků dřeva,“ říká půdní biolog a ekolog Petr Kohout. I z jeho výzkumů ale vyplynulo, že jde o pozůstatek mikroorganismů včetně hub.
Potrubí pro uhlík
Nejnovější studie z časopisu Current Biology je dalším dokladem toho, že s mykorhizními houbami je třeba v klimatické vědě počítat a hledat způsoby, jak je lépe chránit.
„Jsou to malí efektivní horníci, dokážou vydolovat ze substrátu živiny a vodu, rostlina za to zaplatí uhlíkem a cukry,“ připomíná mykolog a geochemik Jan Borovička.
Roční uskladnění 13 gigatun uhlíku v půdě podle autorů studie odpovídá objemu emisí, které za rok vypustí do ovzduší Čína, největší znečišťovatel na světě.
„Jde o takové potrubí, kterým teče uhlík z rostlin do půdy,“ ilustruje dění v podzemí Petr Kohout. K poznání tohoto mechanismu příspěla až molekulární genetika.
Studie kolegů podle něj zohledňuje spíš ukládání uhlíku v lesích našich zeměpisných šířek. Znalosti z tropů a subtropů má věda zatím jen částečné, čísla ze studie by se pak musely znovu propočítat.
Ekosystémoví inženýři
Čtěte také
Díky fotosyntetizujícím rostlinám je půda živá, houby ji v tom podporují jednodušším přenosem uhlíku v podzemí. Proto se houbám někdy přezdívá ekosystémoví inženýři.
Uhlík je součástí houbových těl. Houby ale také produkují organické kyseliny. V přírodě například díky nim vzniká minerál zvaný whewellit, chemicky jde o šťavelan vápenatý.
„To je hůře rozpustná součást půdy, která představuje stabilizovaný rezervoár uhlíku,“ doplňuje Jan Borovička. I toto plyne z poměrně nedávných zjištění vědců.
Pod mikroskopem se díky těmto látkám dají například určit druhy hub zvaných kuřátka. „Rozliší se podle toho, zda mají v plodnicích šťavelany ve formě růžicovitých, jehličkovitých nebo jiných krystalů,“ vysvětluje mykolog.
Neznámý svět
Čtěte také
Postupně objevovat život houbových vláken pod zemí je velmi poutavá disciplína.„Některé druhy mykorhizních hub, které půdu kolonizují svými vlákny, mají tělo pouhým okem neviditelné,“ říká Petr Kohout.
Jako další příklad z dosud neznámého světa hub uvádí ty, které pod hrabankou vytvářejí ze svého mycelia podobného gumové matraci peroxid, kterým rozkládají odumřelé zbytky rostlin. Z takto vybělené půdy pak lépe získávají živiny.
Proč houby ukládají až třetinu emisí na světě? Jak si vzájemně pomáhají houbožravé orchideje a octomilky? Může stavebnictví využít odolnost houbových vláken proti požáru? Poslechněte si celou Laboratoř. Účinkují mykolog a geochemik Jan Borovička, půdní biolog a ekolog Petr Kohout, spoluúčinkuje herečka Andrea Černá.
Související
-
Houba místo plastu. Oblíbená reishi funguje v čipech a bateriích
Na Univerzitě Jana Keplera v Linci vědci úspěšně vyzkoušeli známou houbu asijského původu reishi jako součástku v elektronice.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
