Houpání zlepšuje spánek a prospívá paměti

V pokusu ženevských vědců usínali rychleji nejen špatní, ale i dobří spáči. Spánek měli hlubší a méně často se probouzeli. Podle neurologa Martina Jana Stránského to souvisí s tím, že mozek dostane správný rytmus potřebný k usnutí.

„Aktivujeme takzvaný vestibulární aparát, což je systém rovnováhy ve středním uchu, a ten začne vysílat pravidelné vlny,“ vysvětluje Stránský. Příznivé elektrické impulsy se pak prostřednictvím thalamu šíří dál do mozku.

Knihovník v mozku

V pokusu ženevských vědců usínali rychleji nejen špatní, ale i dobří spáči|foto: Pexels,CC0 Public domain

Dřívější usnutí a hlubší spánek příznivě působí na naše myšlení i paměť. Paměť se konsoliduje právě jen když spíme. „Mozek čistí plevel, rozhoduje se, které knihy dá do knihovny a které z té knihovny vyhodí a nejsou zapotřebí,“ přibližuje noční práci mozku neurolog.

Díky našim vnitřním hodinám víme, jak dlouho se potřebujeme vyspat. „Když usneme dřív, spíme líp a většinou déle a právě na základě toho lépe myslíme a máme lepší paměť příští den,“ doplňuje Stránský.

Houpání prodloužilo účastníkům pokusu etapy tzv. non-REM spánku: „To je fáze spánku, v níž máme sny, na základě toho se nám pohybují oči, mění se tonus svalstva,“ vyjmenovává lékař. Abychom se ale vyspali dobře, jsou podle něj důležité obě spánkové fáze.

Houpačka pro myši

V jiném pokusu se efekt houpání zkoušel na myších. Biolog Konstantinos Kompotis s kolegy z Lausanne myším vyřadil z funkce vestibulární aparát v uchu a pak sledovali, jak to ovlivní spánek pokusných zvířat.

Myši se musí houpat 4x rychleji, aby houpavý pohyb zaznamenaly|foto: Alexas_Fotos,Pixabay,CC0 Creative Commons,©

Houpání na myši působilo podobně jako na člověka, jen jeho rychlost musela být oproti člověku vyšší: „Člověk ho vnímá už při jednom zhoupnutí za čtyři vteřiny. Myš se potřebuje houpat čtyřikrát rychleji,“ vysvětluje biolog Jan Černý. Zvířata by totiž houpavý pohyb jinak nezaznamenala.

Léčivý spánek

Podobné pokusy směřují ke hledání nových možností léčby nespavosti u člověka.Profesor Černý ale zároveň připomíná význam spánku pro hojení a uzdravování. Studie podle něj proto může inspirovat třeba i designéry nábytku.

„Možná brzy dojde k tomu, že součástí nemocničních lůžek bude houpavý pohyb nastavený na míru konkrétnímu pacientovi,“ uvažuje Černý. Také podle Martina Jana Stránského má příznivý efekt houpání fyziologické i psychologické zdůvodnění.

„Veškerá pozitivní stimulace a autostimulace je rytmická, ať se škrábeme, houpeme nebo hladíme,“ připomíná lékař. Mozek rytmické impulsy lépe registruje a posílá je do těch svých oblastí, které příznivý efekt zesílí a spojí s příjemnými pocity.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurolog Martin Jan Stránský, biolog Jan Černý a herečka Valérie Zawadská debatují také o virtuální učitelce Marii a vlivu větné skladby na paměť.