Hubnutí i radost jídla jsou úzce spojené s chutěmi. Některé z nich jsou dokonce návykové
Různé druhy chutí jsou pro nás důležité nejenom z hlediska příjemných prožitků, ale mohou i varovat před nebezpečím. Kateřina Cajthamlová vysvětluje, jak funguje náš chuťový semafor.
Sladká, slaná, hořká, kyselá a další. Chutí je mnoho a lidé je pociťují a vnímají různě. Za jejich rozdílným vnímáním stojí nejenom genetické faktory, rozdíly mezi ženami a muži, ale i třeba návyky spojené s řešením problémů. Chutí, která je asi nejvíce návyková, je chuť na sladké.
„Chuť na sladké může mít například ten, kdo vyloučil z důvodu nějaké diety přílohy. No a kvůli tomu může mít brzy zase neovladatelnou chuť na sladké nebo tučné. Takže to není úplně dobrý nápad. Chuť na sladké, ale může znamenat i to, že se potřebujeme uklidnit nebo jsme smutní. To bývá velký problém u lidí, kteří chtějí zhubnout. Proto doporučuji, abychom nepodléhali tomuto instinktivnímu jednání. Znamená to, že když je nám smutno, tak je lepší se nechat raději třeba od někoho pohladit a nejít přímo po sladkosti,“ radí Kateřina Cajthamlová.
Další výrazná chuť patří mezi ty méně oblíbené a může signalizovat i nebezpečí. Je to hořká chuť. „Hořkou chuť vnímáme, i když je jí úplně maličko, protože je to ta nejnebezpečnější chuť, která v přírodě může znamenat nějaký toxin, tedy varování,“ vysvětluje lékařka.
A v záznamu pořadu si můžete také poslechnout, proč hořkou chuť vnímají muži a ženy rozdílně a další zajímavosti o našich chutích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka