Hugo Hadaš se stal v 17 letech nejmladším pilotem na světě, který uletěl přes 500 km v paraglidingu

8 fotografií

Sedmnáctiletý Hugo Hadaš se tak stal i nejmladším pilotem, kterému se v paraglidingu povedlo překonat vzdálenost 500 km. Takže to byla radost ohromná a dvojnásobná. Gratuluji k úžasnému výkonu. Co se vám to v Brazílii vlastně povedlo?
Podařilo se mi uletět světový rekord ve své věkové kategorii, když jsem letěl 512 km. Zároveň jsem se tak stal nejmladším pilotem, který překročil hranici 500 km. Už dříve se to tedy podařilo, ale bylo to na závodních křídlech. My jsme poprvé uletěli na křídlech, která nejvíc létají mezi normálními piloty.

Čtěte také

V Rakousku jsem viděl letět člověka s kusem hadru a od té doby si za tím jdu, směje se Jiří Šrámek

Co to je ten paragliding? Kdybychom to měli malinko popsat, protože někomu se to může poplést třeba s padákem.
Je to závěsný kluzák, který nemá pevnou konstrukci. Ale oproti padáku, se kterým se skáče z letadla, má větší rozpětí, je štíhlejší a má obecně jiný profil. Tudíž my můžeme využívat termiku a máme lepší klouzavost. Variantou je také motor na zádech. Ale to je podle mne spíš taková zábava na nějaké blbnutí nad zemí a tak. Ale nevyužívá se tam termika, což je pro mne ta hlavní krása, která se mi na paraglidingu líbí.

Jak jste se dostal k paraglidingu, Hugo?
K paraglidingu jsem se dostal díky mému tátovi a bráchovi. Táta s mamkou létali, udělali si piloťák v roce 1995, a když se potom narodila moje ségra v roce 2000, tak přestali.
Až když bylo bráchovi 17 let, což bylo v roce 2019, tak si řekl, že by se chtěl zkusit proletět. Jako kluci jsme si hráli na půdě a tam jsme padák objevili. Používali jsme to křídlo jako deku. Věděli jsme, co to je, ale spíše fungovala dětská představivost. A tak se brácha zeptal táty, jestli by to mohl zkusit. A už to odpoledne běhali po louce a druhý den už poprvé letěl za barákem pár metrů nad zemí. Mamce se to logicky moc nelíbilo. A já jsem k tomu byl poprvé připnutý na mé dvanácté narozeniny, ale nelétal jsem. Jen jsem běhal po zemi.

Paragliding by měl zkusit každý, protože najednou člověk objevuje z výšky místa, která zná jen ze země. Je to úžasné oživení.
Hugo Hadaš, světový rekordman v paraglidingu

Jaký je to pocit, když to člověka poprvé nadnese? Ten okamžik možná rozhodne o tom, jestli se tomu sportu chce člověk věnovat, ne?
Určitě. Pro nás všechny, kteří jsme se u paraglidingu udrželi, to byl samozřejmě nezapomenutelný zážitek. Najednou se člověk odlepí od země a je to prostě úplně něco jiného, nedá se to ani popsat. Chce to zažít i klidně na tandemu, kdy vás vezme nějaký další pilot. Nemusíte se ničeho bát. Myslím si, že by to měl zkusit každý, protože najednou člověk objevuje z výšky místa, která zná jen ze země. To, kde celý život žil, tak najednou vidí z úplně jiné perspektivy. Je to takové oživení.

Čtěte také

Partneři na zemi i v oblacích! Lindu Miškovou a Josefa Rýdla spojila láska k létání a paraglidingu

Pojďme do té Brazílie. Jak to tam vypadalo? Vím, že ze začátku vám moc nepřálo počasí a nevypadalo to úplně růžově.
Je to tak. Když jsme odstartovali, tak se hodně zatáhly mraky, zastínila se zem. A termika, díky které my vůbec můžeme letět, funguje na tom principu, že se dostatečně nahřeje zem. A fyzika funguje tak, že teplý vzduch stoupá nahoru, je to takový vzdušný tunel ve kterém se točíme a díky tomu nabíráme metry a výšku. Přitom nemáme žádný motor, nic takového. Ovšem ta termika není vidět, to je právě na ní hezké. Nejsme schopni ji uchopit žádným z našich smyslů, musíme přečíst terén nebo mraky. Mrak je vlastně výsledek onoho stoupavého proudu.

Takže tam, kde jsou mraky, jsou i stoupavé proudy?
Je to tak, ale také je otázka, kde pod jakým mrakem. Mraky musíme číst, kde je jak vyboulený a tak. A jak se v Brazílii nebe zatáhlo, měli jsme ze začátku se Standou problémy, protože to nebylo tak silné, jak jsme očekávali a zvedali jsme se asi dvakrát ze 100 metrů nad zemí, což je hodně málo. Ale potom jsme se zvedli a už pak letěli podél těch mraků. Měli jsme štěstí, že ty mraky byly více na severu, takže jsme byli na hraně mezi světlem a tmou, kde to hezky chodilo a mohli jsme letět dost dobrou průměrnou rychlostí. Což bylo hodně důležité. Celý let trval asi 10 hodin a 40 minut.

Pak už člověk nemusí řešit nic, jak jsme dolétávali nebyla termika, nebylo to divoké. Doklouzával jsem a užíval jsem si ten nádherný moment.
Hugo Hadaš, světový rekordman v paraglidingu

Vy jste ale prý celou tu dobu neletěli spolu, protože každý z vás chytil okraj jiného stoupavého proudu, takže jste se na chvíli oddělili.
To je pravda. Já jsem se v jeden moment vytočil rychleji a Standa to bohužel nechytil se mnou, takže na nějakém 420. kilometru skočil víc na jih, pod jiný mrak a já jsem dojel dál po své trase. Ale potom jsem se tam zase trochu zasekal já, nemohl jsem dobře najít stoupavý proud, takže Standa mě naštěstí doletěl a konec jsme potom už zase dolétávali spolu.

Čtěte také

Mráček je jak pěna na pivu, usmívá se mistryně světa v bezmotorovém létání Jana Vepřeková

Jaký to byl pocit? Protože vy jste už nahoře věděli, že se vám podařilo překonat rekord, překonali jste hranici 512 km.
Pocit to byl k nezaplacení. Ty emoce byly hrozně silné a ještě se k tomu přidávalo to, že mi začali psát a gratulovat lidé nejen z Čech, ale z celého světa. Ještě nahoře. Paraglidová komunita. Protože já jsem byl na live tracku, celý let byl živě streamován videem, ale čistě jen přesně moji trasu. Máme tam nahoře tablet a ještě variometr.

Zvládl jste i na ty gratulace odpovídat?
Ano. Potom už člověk nemusí řešit nic, jak jsme dolétávali do západu slunce, když nebyla termika, nebylo to nijak divoké. Takže už jsem si jen doklouzával a užíval jsem si ten nádherný moment.

Co na váš světový rekord říkali mamka s taťkou? A také brácha.
Oni o tom víceméně věděli jako první, protože sledovali celý let. A byli nadšení. Táta si vždy udělal srandu, že jsem ho nevzal s sebou, že by to chtěl letět také.

Hugo Hadaš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kam byste to chtěl s paraglidingem dotáhnout, Hugo?
Úplně největší sen je samozřejmě stát se mistrem světa, ale to je ještě na dlouhou cestu. Pro letošní rok mám cíl dostat se do top 100 pilotů podle světového žebříčku.

Tak světovým rekordmanem už jste. Ať se vám i ty další výzvy povedou. To přejeme světovému rekordmanovi v paraglidingu Hugovi Hadašovi z Pěkova, který byl naším hostem.