Hvězdárna i domov. Astronom z Jedlové si splnil sen
V Jedlové u Poličky uvidíte velmi netradiční rodinný dům. Postavil si ho amatérský astronom Jaroslav Jašek. Vadil mu totiž světelný smog na okraji Brna, kde dříve bydlel.
Jaroslav Jašek obdivuje hvězdy od dětství. Už ve školním věku navštěvoval klub mladých astronomů při brněnské hvězdárně, zároveň ho bavila chemie, fyzika i elektronika. Vyučil se v oboru mechaniky a všechny svoje dovednosti a znalosti postupně úročil. Astronomii sice jako obor nevystudoval, ale jako člen České astronomické společnosti přispívá k výzkumu hvězd, a to zejména monitorováním jejich světelného spektra.
Do Jedlové se Jaroslav Jašek přestěhoval po roce 2012 z Ořešína, městské části Brna. Už v Ořešíně si vybudoval malou soukromou observatoř, kde hvězdy nejen pozoroval, ale snažil se zachytit jejich obraz na elektronická média. Středem zájmu Jaroslava Jaška se stala spektroskopie. Kvůli pořizování a mapování spekter hvězd se pustil také do výroby svého prvního spektroskopu. Jejich typy postupně vylepšoval. Například fotografie spektra komety Holmes se v listopadu 2007 stala českou astrofotografií měsíce.
Za hvězdami do Jedlové
Jaroslav Jašek si noční oblohu v Jedlové pochvaluje. Zhoršující se světelné podmínky Ořešíně mu totiž neumožnovaly kvalitní pozorování. Kopuli pro svoji observatoř získal z brněnské hvězdárny, která už ji dále nechtěla využívat. Nadšený astronom do své observatoře umístil dva dalekohledy.
Prvním zařížením je dalekohled typu Newton s průměrem zrcadla 500 mm a ohniskem necelé dva metry. Nad ním je umístěný dalekohled s průměrem zrcadla 400 mm a ohniskem 2,0 m. Celková montáž je vidlicová (tzv. anglická), která otáčí s celým kolosem dalekohledů.
V současné době se Jaroslav Jašek zabývá nejen mapováním a výzkumem spektra hvězd, ale také meteory a proměnnými hvězdami, stejně jako jejich součástmi, jakými jsou například exoplanety. Jaroslav Jašek pracuje také na zprovoznění dalšího dalekohledu, jehož zrcadlo si pořídil ve Velké Británii. Tento dalekohled chce v budoucnu využívat i k veřejným pozorováním hvězdné oblohy, hlavně výjimečných úkazů, jako je zatmění Slunce nebo Měsíce.
Související
-
Třicet let pod kopulí. Znáte pardubickou observatoř?
Pardubická hvězdárna v březnu slaví 30 let existence. Nese jméno barona Artura Krause, který před 110 lety v Pardubicích otevřel první lidovou hvězdárnu v Čechách.
-
Před padesáti lety byla na Měsíci. Litomyšl opatruje výjimečnou vlajku
Ve státním archivu v Litomyšli je uložena vlajka USA, která byla součástí mise Apollo 16. Kosmická posádka ji v roce 1972 dopravila na Měsíc a zpátky na Zemi.
-
Teklo do ní a neměla dalekohled. Dnešní pardubická hvězdárna slaví třicítku
Baron Artur Kraus byl opravdový všeuměl. Kromě jiného se věnoval astronomii. V Pardubicích na třídě Míru založil vůbec první českou lidovou hvězdárnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
