I kdyby se poezií vyjadřoval jen jeden člověk, tak má smysl ji udržovat, myslí si básnířka Stančáková
Student JAMU Vojtěch Rikan natočil rozhovor s básnířkou a prozaičkou Alžbětou Stančákovou. Hovoří mimo jiné o postavení spisovatelů, zvláště mladých, v současné společnosti včetně jejich finančního ohodnocení. Dále zazní ukázky z autorčiny tvorby v jejím podání.
„Když si dva básníci začnou povídat o stavu umění v České republice, většinou jde do popředí skepse a vztek,“ myslí si Vojtěch Rikan. Někdy je ale dobré těžkými tématy začít rovnou.
Alžběta Stančáková nejen ve své tvorbě poukazuje na nerovné podmínky umělců, ale i dalších lidí různých profesí, kteří nejsou za svou práci dostatečně oceňováni. Ať už finančně, nebo společensky. A ačkoliv jde podle jejích slov o stav, který se složitě vysvětluje a narovnává, je potřeba nepřestávat bojovat a veřejně se ozývat.
Alžběta Stančáková je básnířka, prozaička a dramatička. Na svém kontě má kromě dvou sbírek – debutové Co s tím (2014) a Чачак / Čačak (2022) – také spoluautorství s Vojtěchem Bártou na imerzivní divadelní inscenaci těžba snů. Společně s překladatelkou Annou Sedláčkovou vede blog Kalba.
V rozhovoru s Vojtěchem Rikanem ovšem Alžběta Stančáková kromě dalších pozitivních aspektů nejen svého uměleckého působení akcentuje i potřebu a důležitost mladých začínajících básníků. Poezii považuje za jazyk, kterým má cenu se dorozumívat, i kdyby mu holdoval pouze jeden člověk. Umění není nic okrajového, je to součást společnosti a je třeba ji bránit a vyzdvihovat.
Související
-
Jak tvoří básnířka Tereza Bínová? Já si spíš sedám a nutím se psát, přiznává
V nakladatelství Host v Brně jsem se sešel s mladou brněnskou básnířkou Terezou Bínovou, abychom mluvili o její poezii, inspiracích i nevšedním způsobu tvorby.
-
Básně píšu jenom v rauši. Když to zkouším jinak, nefunguje to, říká básnířka Tereza Riedlbauchová
Inspirací jsou jí texty Oscara Wildea či nobelistiky Louise Glückové. Pochází z umělecky založené rodiny, ostatně hudbu svých příbuzných si nechala zahrát ve Vizitce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
